Ještě není prezidentem, přesto je Donald Trump mocnější než kdy dřív

Čtyři roky po vpádu jeho příznivců do amerického Kapitolu je Donald Trump podle CNN mocnější než kdykoli předtím. 6. ledna 2021 si jen málokdo dokázal představit, že muž, který svolal dav do Washingtonu a vyzval ho, aby „bojoval jako ďábel“, by se mohl znovu přiblížit prezidentskému úřadu. Přesto, přesně čtyři roky po útoku na Kapitol, se americký Kongres znovu sejde, aby potvrdil výsledky voleb. Tentokrát však půjde o potvrzení Trumpova triumfu. 

Na tento den, který se zapíše do dějin jako jeden z největších politických návratů, si nikdo nemohl vsadit. Trump, kterého v roce 2021 téměř všichni považovali za ztracenou politickou existenci, dnes stojí na prahu svého druhého období. Toto volební vítězství nejen podtrhuje jeho popularitu, ale také odhaluje slabiny Demokratické strany. Ta nedokázala přesvědčit voliče, že Trump stále představuje ohrožení demokracie, ani že má odpovědi na jejich ekonomické a imigrační obavy.

Jedním z hlavních faktorů Trumpova návratu je přepisování událostí z 6. ledna 2021. Trump a jeho spojenci nejen že minimalizovali význam násilí v Kapitolu, ale dokonce glorifikovali aktéry těchto událostí. Konzervativní média a politická mašinérie vykreslily útočníky jako oběti a vlastence, čímž odklonily pozornost od samotného jádra problému – útoku na demokratické hodnoty.

Výpovědi očitých svědků z vyšetřování, které odhalily brutální realitu tehdejšího dne, byly zcela zastíněny Trumpovým narativem. Policisté, kteří utrpěli zranění při obraně Kapitolu, a svědci chaosu, jako byla Caroline Edwardsová, byli upozaděni ve prospěch lživého obrazu „mírumilovného protestu“.

Trump se však nejen ubránil politickým důsledkům, ale navíc se stal ještě mocnějším. Jeho schopnost překonat impeachment, několikanásobná obvinění a dokonce i soudní rozsudek ukazuje jeho vliv na americkou politiku. Jeho návrat navíc symbolizuje, že prezident, který odmítne výsledky voleb a podněcuje útok na Kapitol, může beztrestně získat zpět moc.

Výrok Nejvyššího soudu, který prezidentovi zajišťuje významnou imunitu při výkonu funkce, pouze umocňuje tento posun moci. Trump je nyní připraven využít svého postavení k prosazování kontroverzních opatření, jako jsou masové deportace, omezení médií a pomsta svým politickým nepřátelům.

Pro Demokratickou stranu je Trumpův návrat drtivým úderem. Jejich neschopnost najít silného kandidáta a přesvědčit voliče, že Trump představuje hrozbu pro demokracii, vedla k jejich porážce. Joe Biden, jehož kampaň v roce 2020 byla zaměřena na odstranění Trumpa z politického života, selhal ve své misi. Jeho rozhodnutí kandidovat znovu, navzdory pokročilému věku a slábnoucí podpoře, přispělo k této katastrofě.

Kamala Harrisová, která měla být tváří moderní Demokratické strany, nedokázala oslovit voliče ani navázat na Bidenovu politiku. Její neúspěch v řešení ekonomických problémů a imigrační krize umožnil Trumpovi prezentovat se jako lepší alternativa.

Ačkoli se potvrzení Trumpova volebního vítězství může zdát jako triumf demokracie, pro mnohé představuje vítězství populismu nad ústavními hodnotami. Republikánská strana, která kdysi stavěla na ochraně demokratických principů, dnes těží z relativizace událostí 6. ledna 2021.

Demokraté se nyní ocitají v hluboké krizi. Jejich varování před nebezpečím, které Trump představuje pro ústavu, se mnoha voličům jeví jako obrana systému, který již ztratil důvěru širokých vrstev společnosti. Trumpova populistická rétorika, která oslovuje nespokojené voliče a nabízí jednoduchá řešení složitých problémů, zatím slaví úspěch.

Trumpův návrat do Bílého domu zahajuje novou éru americké politiky, kde hraje hlavní roli populismus, polarizace a boj o definici demokracie. Jeho druhé období bude nejen zkouškou americké ústavy, ale také výzvou pro budoucnost politického systému USA. 

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 15 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 16 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy