KOMENTÁŘ | Putin dal Trumpovi slib a drží ho. Místo energetické sítě zaútočil na nemocnici

Bílý dům se postaral o to, aby telefonát mezi Trumpem a Putinem vypadal jako jedna z klíčových diplomatických událostí roku. S velkou pompou byl prezentován jako zásadní krok na cestě k uklidnění situace na východě Evropy, avšak realita zůstává mnohem prozaičtější. Oba prezidenti spolu hovořili bezmála dvě a půl hodiny, ovšem výsledkem nebyla žádná konkrétní dohoda ani posun směrem k ukončení konfliktu.

Z ruské strany zazněl pouze vágní příslib, že tamní armáda přestane útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Tento slib však postrádal jakoukoli formu garance a byl pronesen spíše jako gesto než skutečný závazek. Putin nebyl nijak nucen svůj výrok podpořit činy, a tak nebylo jasné, zda jeho slova mají reálnou váhu, nebo zda jde jen o taktiku k získání času a diplomatického manévrovacího prostoru.

Putin údajně skutečně okamžitě nařídil své armádě, aby přestala bombardovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a zdá se, že tento slib prozatím dodržel. Nicméně o civilistech, kteří se v noci na středu znovu ocitli pod palbou masivního bombardování, nepadlo ani slovo. „Právě teď je v mnoha regionech doslova slyšet, co Rusko skutečně potřebuje. Na našem nebi je asi 40 bezpilotních letounů ‚Šahíd‘ a protivzdušná obrana je aktivní,“ uvedl na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinská Služba pro mimořádné události (MBS) na telegramu oznámila další útok ruských bezpilotních letounů, tentokrát v Sumské oblasti. Terčem se stalo zdravotnické zařízení v obci Krasnopilska, které bylo během několika hodin zasaženo hned sedmkrát. První úder přišel od dvou dronů a způsobil rozsáhlý požár.

Když na místo dorazily záchranné složky, následovala další vlna útoků – pět dalších dronů zamířilo na stejný objekt, přičemž jeden z nich poškodil i hasičské vozidlo. „Kryt byl částečně zničen, uvnitř bylo uvězněno 22 pacientů, včetně sedmi osob s omezenou schopností pohybu,“ uvedla MBS. Navzdory ničivému útoku se podle dostupných informací podařilo zabránit ztrátám na životech.

Přestože útok cílil na civilní infrastrukturu, klíčovou informací pro Bílý dům zůstává, že ruské síly se vyhnuly energetickým objektům. Pro Trumpa i Putina je totiž osud nemocnic, domovů nebo veřejných budov vedlejší. Pro amerického prezidenta je nejdůležitější, že může před svými voliči prezentovat „úspěšný deal“ – tedy že donutil Putina ukončit útoky na ukrajinskou energetickou síť.

Tento přístup ze strany Trumpa nijak nepřekvapuje. Ještě před samotným telefonátem s Putinem otevřeně hovořil o tom, že „na stole leží mnoho aktiv“. Dal jasně najevo, že ukrajinské území nevnímá jako svrchovaný stát, jehož budoucnost by měla být řešena s ohledem na mezinárodní právo a lidské životy.

Naopak, ve své rétorice z něj učinil pouhou obchodní komoditu, nástroj vyjednávání, prostředek k uzavření výhodného „dealu“. Jakýkoli mírový aspekt byl v jeho slovech upozaděn, důležité bylo jediné – dosáhnout dohody, kterou by mohl prezentovat jako osobní úspěch.

Trumpovo vidění světa, v němž jsou brutální konflikty redukovány na transakční vyjednávání, mu umožňuje s Putinem „rozdělovat firmu“ podle vlastního uvážení. Ukrajina v jeho očích není oběť ruské agrese, ale šachová figurka, se kterou lze libovolně manipulovat v zájmu dosažení strategické výhody. Pokud by se dohoda s Kremlem nenaplňovala podle jeho představ, Trump by se neostýchal zesílit tlak na Kyjev a přinutit ho k ústupkům, které by vyhovovaly především ruské straně.

Celá situace tak vypadá jasně – civilisté a jejich osudy a každodenní utrpení jsou v této „hře“ podružným faktorem. Zatímco Ukrajinci čelí neustálým útokům, devastaci své infrastruktury a zničené budoucnosti, na nejvyšších diplomatických postech se o nich rozhoduje jako o položce na smlouvě. Ať už na druhé straně stolu sedí Trump nebo Putin, skutečná bezpečnost civilního obyvatelstva není prioritou ani jednoho z nich.