Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje

Od svého návratu do Bílého domu americký prezident Donald Trump výrazně přetvořil americkou politiku vůči Rusku a zvolil mnohem smířlivější přístup k Vladimiru Putinovi a válce na Ukrajině. Tento postoj zahrnuje omezení vojenské pomoci Ukrajině a tlak na Kyjev, aby přistoupil na nevýhodné podmínky ukončení bojů.

Trump zároveň oslabuje vyjednávací pozici USA tím, že předčasně signalizuje ústupky, které je Washington ochoten Moskvě poskytnout.

Historie podle The Conversation ukazuje, že Rusko reaguje pouze na sílu, nikoliv na ustupování. Jak už v roce 1946 napsal americký diplomat George Kennan ve svém slavném „Dlouhém telegramu“, Sovětský svaz rozuměl pouze jazyku moci. A dějiny mu daly za pravdu – západní ústupky Rusko nikdy neuklidnily, ale naopak podněcovaly jeho agresi.

Trumpova vysoce transakční diplomacie nyní tento historický vzorec opakuje, čímž posiluje Moskvu a snižuje šance na spravedlivé ukončení války.

Od února Trump podnikl několik kroků, které odpovídají ruským strategickým zájmům. Došlo k omezení vojenské pomoci Ukrajině, navzdory varováním obou amerických politických táborů, že to může převážit rovnováhu sil ve prospěch Ruska, k blokování členství Ukrajiny v NATO a odmítání bezpečnostních záruk, čímž de facto odměňuje ruskou agresi, k obviňování Kyjeva z války a bagatelizování ruské odpovědnosti, což přebírá kremelskou propagandu, ke kritice prezidenta Volodymyra Zelenského za odklad voleb kvůli válečnému stavu, ačkoliv to odpovídá ukrajinské ústavě a k hlasování po boku Ruska, Severní Koreje a Běloruska proti rezoluci OSN podporující územní celistvost Ukrajiny.

Tento přístup připomíná historické chyby, například Mnichovskou dohodu z roku 1938 či neprosazení „červené linie“ Baracka Obamy v Sýrii v roce 2013. Tím, že Trump nabízí ústupky předem, oslabuje vyjednávací pozici USA a zbavuje Putina motivace jednat v dobré víře.

Na rozdíl od západních demokracií funguje Putinovo Rusko na principu moci, nikoliv diplomatických zdvořilostí. Trumpova předčasná ochota ustoupit – například naznačení možné legitimity ruské okupace ukrajinských území – je v Moskvě vnímána jako slabost, nikoliv jako dobrá vůle.

Dějiny 20. století ukazují, že Rusko reaguje pouze na silné odstrašování. Například Reaganova vojenská expanze v 80. letech přispěla k ekonomickému kolapsu Sovětského svazu. Rozšíření NATO v 90. letech a počátkem 21. století odradilo Rusko od ambicí východní Evropě. Slabá americká reakce na anexi Krymu v roce 2014 povzbudila Putina k zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Trumpova diplomacie, nepodpořená žádnými důvěryhodnými mechanismy prosazování, vysílá do Moskvy signál slabosti. Výsledkem není kompromis, ale další eskalace ruské agrese.

Zatímco Trump se snaží vyjednávat s Putinem, evropští spojenci jsou stále více znepokojeni závazky USA k transatlantické bezpečnosti.

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2025 administrativa USA bagatelizovala hrozbu z Ruska, což šokovalo evropské lídry. To přispělo k tomu, že se Evropa nyní snaží co nejrychleji posílit svou vlastní obrannou strategii, což však může narušit soudržnost NATO.

Americká spolupráce s Ruskem při hlasování OSN o Ukrajině pak ještě více oslabila důvěru v USA jakožto globálního lídra.

Trumpovy kroky vytvářejí strategické vakuum. To nutí Evropu jednat samostatně, zatímco zároveň posiluje Rusko a Čínu v jejich geopolitických ambicích.

Nedávné mírové rozhovory v Saúdské Arábii ukázaly ruskou taktiku jednání. Moskva zde aktivně blokovala účast amerického vyslance Keitha Kellogga, čímž se snažila ovládnout diplomatický proces.

Rusko v těchto jednáních uplatňuje klasickou strategii: protahování rozhovorů a vznášení nepřijatelných požadavků. Tentokrát šlo o ponechání okupovaných území, omezení ukrajinské armády a zákaz zahraničních mírových jednotek.

Podle analytiků Putin nechce válku ukončit, ale pouze přeskupit síly a pokračovat v bojích za lepších podmínek.

Pokud Trump umožní Putinovi dosáhnout úspěchu, bude to pozorně sledovat i Čína. Peking by se mohl cítit povzbuzen k eskalaci svých vojenských aktivit na Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři.

Podle nedávného průzkumu si více než polovina Američanů myslí, že Trump je příliš vstřícný vůči Rusku.

Trumpova ochota veřejně signalizovat diplomatické kompromisy, jako je zabránění vstupu Ukrajiny do NATO, ukazuje slabý vyjednávací styl, který podkopává důvěryhodnost USA na světové scéně.

Jeho přístup připomíná minulé diplomatické chyby, kdy upřednostňoval osobní dohodu před strategickým plánováním. Tato forma „kovbojské diplomacie“ však neposiluje americkou pozici, ale naopak ji oslabuje.

Trump špatně chápe Putinovu taktiku, což vede ke slabší pozici USA, ohroženější Ukrajině a rozdělenému NATO. Historie jasně ukazuje, že Rusko respektuje pouze sílu, nikoliv ustupování.

Pokud USA neobrátí kurz a neobnoví své vůdčí postavení v podpoře Ukrajiny a odstrašování Ruska, Trumpova politika nejenže válku neukončí, ale prodlouží ji – a umožní Moskvě diktovat její podmínky. 

Související

NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

Rusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

před 2 hodinami

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl

Francouzský prezident Emmanuel Macron zakončil svůj poslední summit NATO v Ankaře bez výraznějšího rozruchu, což odráží současnou situaci, kdy jeho obranný odkaz ohrožují rozpočtová omezení a možný nástup krajní pravice. Macron na setkání aliance dorazil pozdě, odjel předčasně a s novináři hovořil minimálně. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy