Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje

Od svého návratu do Bílého domu americký prezident Donald Trump výrazně přetvořil americkou politiku vůči Rusku a zvolil mnohem smířlivější přístup k Vladimiru Putinovi a válce na Ukrajině. Tento postoj zahrnuje omezení vojenské pomoci Ukrajině a tlak na Kyjev, aby přistoupil na nevýhodné podmínky ukončení bojů.

Trump zároveň oslabuje vyjednávací pozici USA tím, že předčasně signalizuje ústupky, které je Washington ochoten Moskvě poskytnout.

Historie podle The Conversation ukazuje, že Rusko reaguje pouze na sílu, nikoliv na ustupování. Jak už v roce 1946 napsal americký diplomat George Kennan ve svém slavném „Dlouhém telegramu“, Sovětský svaz rozuměl pouze jazyku moci. A dějiny mu daly za pravdu – západní ústupky Rusko nikdy neuklidnily, ale naopak podněcovaly jeho agresi.

Trumpova vysoce transakční diplomacie nyní tento historický vzorec opakuje, čímž posiluje Moskvu a snižuje šance na spravedlivé ukončení války.

Od února Trump podnikl několik kroků, které odpovídají ruským strategickým zájmům. Došlo k omezení vojenské pomoci Ukrajině, navzdory varováním obou amerických politických táborů, že to může převážit rovnováhu sil ve prospěch Ruska, k blokování členství Ukrajiny v NATO a odmítání bezpečnostních záruk, čímž de facto odměňuje ruskou agresi, k obviňování Kyjeva z války a bagatelizování ruské odpovědnosti, což přebírá kremelskou propagandu, ke kritice prezidenta Volodymyra Zelenského za odklad voleb kvůli válečnému stavu, ačkoliv to odpovídá ukrajinské ústavě a k hlasování po boku Ruska, Severní Koreje a Běloruska proti rezoluci OSN podporující územní celistvost Ukrajiny.

Tento přístup připomíná historické chyby, například Mnichovskou dohodu z roku 1938 či neprosazení „červené linie“ Baracka Obamy v Sýrii v roce 2013. Tím, že Trump nabízí ústupky předem, oslabuje vyjednávací pozici USA a zbavuje Putina motivace jednat v dobré víře.

Na rozdíl od západních demokracií funguje Putinovo Rusko na principu moci, nikoliv diplomatických zdvořilostí. Trumpova předčasná ochota ustoupit – například naznačení možné legitimity ruské okupace ukrajinských území – je v Moskvě vnímána jako slabost, nikoliv jako dobrá vůle.

Dějiny 20. století ukazují, že Rusko reaguje pouze na silné odstrašování. Například Reaganova vojenská expanze v 80. letech přispěla k ekonomickému kolapsu Sovětského svazu. Rozšíření NATO v 90. letech a počátkem 21. století odradilo Rusko od ambicí východní Evropě. Slabá americká reakce na anexi Krymu v roce 2014 povzbudila Putina k zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Trumpova diplomacie, nepodpořená žádnými důvěryhodnými mechanismy prosazování, vysílá do Moskvy signál slabosti. Výsledkem není kompromis, ale další eskalace ruské agrese.

Zatímco Trump se snaží vyjednávat s Putinem, evropští spojenci jsou stále více znepokojeni závazky USA k transatlantické bezpečnosti.

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2025 administrativa USA bagatelizovala hrozbu z Ruska, což šokovalo evropské lídry. To přispělo k tomu, že se Evropa nyní snaží co nejrychleji posílit svou vlastní obrannou strategii, což však může narušit soudržnost NATO.

Americká spolupráce s Ruskem při hlasování OSN o Ukrajině pak ještě více oslabila důvěru v USA jakožto globálního lídra.

Trumpovy kroky vytvářejí strategické vakuum. To nutí Evropu jednat samostatně, zatímco zároveň posiluje Rusko a Čínu v jejich geopolitických ambicích.

Nedávné mírové rozhovory v Saúdské Arábii ukázaly ruskou taktiku jednání. Moskva zde aktivně blokovala účast amerického vyslance Keitha Kellogga, čímž se snažila ovládnout diplomatický proces.

Rusko v těchto jednáních uplatňuje klasickou strategii: protahování rozhovorů a vznášení nepřijatelných požadavků. Tentokrát šlo o ponechání okupovaných území, omezení ukrajinské armády a zákaz zahraničních mírových jednotek.

Podle analytiků Putin nechce válku ukončit, ale pouze přeskupit síly a pokračovat v bojích za lepších podmínek.

Pokud Trump umožní Putinovi dosáhnout úspěchu, bude to pozorně sledovat i Čína. Peking by se mohl cítit povzbuzen k eskalaci svých vojenských aktivit na Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři.

Podle nedávného průzkumu si více než polovina Američanů myslí, že Trump je příliš vstřícný vůči Rusku.

Trumpova ochota veřejně signalizovat diplomatické kompromisy, jako je zabránění vstupu Ukrajiny do NATO, ukazuje slabý vyjednávací styl, který podkopává důvěryhodnost USA na světové scéně.

Jeho přístup připomíná minulé diplomatické chyby, kdy upřednostňoval osobní dohodu před strategickým plánováním. Tato forma „kovbojské diplomacie“ však neposiluje americkou pozici, ale naopak ji oslabuje.

Trump špatně chápe Putinovu taktiku, což vede ke slabší pozici USA, ohroženější Ukrajině a rozdělenému NATO. Historie jasně ukazuje, že Rusko respektuje pouze sílu, nikoliv ustupování.

Pokud USA neobrátí kurz a neobnoví své vůdčí postavení v podpoře Ukrajiny a odstrašování Ruska, Trumpova politika nejenže válku neukončí, ale prodlouží ji – a umožní Moskvě diktovat její podmínky. 

Související

Ben Hodges

Není to jen hybridní konflikt. Rusko je v otevřené válce s Evropou, varuje americký generál

Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges varoval, že Rusko je v současnosti v otevřené válce s Evropou, i když si to mnozí odmítají připustit. Na konferenci v Oslu kritizoval používání termínu „hybridní válka“, který podle něj dostatečně nevystihuje vážnost ruských nepřátelských aktivit. Cílem Moskvy je podle generála donutit evropské státy, aby přestaly podporovat Ukrajinu.
Rusko, Kreml

Propaganda mě označuje za nepřítele, lidé na ulicích mi ale děkují, říká moskevský novinář BBC

Práce zahraničního zpravodaje v dnešním Rusku připomíná chůzi po laně nad minovým polem. Steve Rosenberg, dlouholetý editor BBC v Moskvě, o tom ví své. V ruských státních médiích se stal terčem nevybíravých útoků – například známý moderátor Vladimir Solovjov ho ve svém pořadu nazval „vědomým nepřítelem země“ a posměšně ho přirovnal k „vyprazdňující se veverce“.

Více souvisejících

Rusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Kdo nahradí Si Ťin-pchinga? V Číně se spekuluje o nástupci i útoku proti Tchaj-wanu k udržení moci

V Číně nastává období personálních změn a pozornost se stále více upírá k éře po Si Ťin-pchingovi. Nejde o to, že by se očekávalo Siovo brzké odstoupení z funkcí generálního tajemníka a prezidenta, ale spíše o začátek diskusí o jeho nástupnictví. Předpokládá se totiž, že na 21. sjezdu strany v roce 2027 by mohli být do Stálého výboru politbyra nebo do samotného politbyra jmenováni potenciální kandidáti, z nichž jeden by mohl Sia nahradit po skončení jeho čtvrtého funkčního období v roce 2032 nebo 2035.

před 1 hodinou

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka snížil pomoc Ukrajině na třetinu. Msta na lidstvu, reaguje Lipavský

Současný ministr zahraničí a životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) přistoupil k výraznému snížení rozpočtu na humanitární pomoc. Zatímco předchozí kabinet pod vedením Petra Fialy plánoval na tyto účely pro letošní rok vyčlenit 165 milionů korun, Macinka tuto částku zredukoval na 50 milionů. 

před 3 hodinami

Melania Trumpová

„50 dolarů, když jej uvidíte do konce.“ Film Melanie Trumpové je propadák, návštěvnost se zřejmě navyšuje uměle

Dokumentární snímek o první dámě s jednoduchým názvem Melania si při svém premiérovém víkendu vedl v kinech lépe, než mnozí analytici předpovídali. Film z produkce Amazon MGM, jehož výroba vyšla na 75 milionů dolarů, vydělal hned na úvod 7 milionů dolarů. Tento výsledek sice vyvolal oslavné titulky v některých médiích, ale zároveň vzbudil značnou dávku skepse mezi filmovými odborníky.

před 4 hodinami

Česká národní banka (ČNB)

Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině

Bankovní rada na svém dnešním zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, přičemž dvoutýdenní repo sazba zůstává ve výši 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Přestože se inflace od začátku loňského roku pohybuje v blízkosti 2% cíle, jádrová inflace zůstane v nadcházejících čtvrtletích zvýšená. Vzhledem k očekávanému vývoji je proto podle rady nezbytné udržovat měnovou politiku ve srovnání s minulostí relativně přísnou.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

před 6 hodinami

Richard Chlad

Náhrada za Turka? Byl bych lepší ministr než Pavel prezident, tvrdí podnikatel Richard Chlad

Richard Chlad, známý podnikatel a milovník luxusních vozů, se ocitl v centru spekulací ohledně obsazení postu ministra životního prostředí. Tato diskuse se rozhořela poté, co se objevily úvahy, že by mohl v nominaci hnutí Motoristé sobě nahradit poslance Filipa Turka. Chlad se k situaci vyjádřil ve videu na svém instagramovém profilu, kde informaci sice nepotvrdil, ale ani jednoznačně neodmítl.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Kyjev a Moskva si vyměňují zajatce, potvrdil Zelenskyj. Ruský útok se po vypnutí Starlinku hroutí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil konání výměny zajatců, o které dříve informoval zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. V příspěvku na sociální síti X Zelenskyj uvedl, že se domů vrací 157 Ukrajinců. Mezi osvobozenými jsou vojáci ozbrojených sil, příslušníci národní gardy i státní pohraniční služby, a to v hodnostech od vojáků přes seržanty až po důstojníky.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her

Sportovci, kteří tento měsíc vystoupí na stupně vítězů během zimních olympijských her v Itálii, obdrží nejdražší medaile v historii her. Za tímto rekordem stojí strmý nárůst cen drahých kovů na světových trzích. Pro nejlepší zimní sportovce v disciplínách od lyžování až po hokej či krasobruslení je připraveno více než 700 zlatých, stříbrných a bronzových cenných kovů.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé po delší době aktualizoval oficiální bilanci ztrát ukrajinské armády. V předtočeném rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 uvedl, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 padlo v boji 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak vojáky z povolání, tak mobilizované záložníky, přičemž prezident doplnil, že značný počet dalších osob zůstává nezvěstný.

před 11 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců

Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.

před 11 hodinami

Jan Darmovzal přistál v Česku

Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy

Jan Darmovzal, který byl po 500 dnech strávených ve venezuelském vězení propuštěn na svobodu, popsal v otevřeném dopise drastické podmínky svého věznění. Čech byl zadržen v září 2024 tamními úřady kvůli vykonstruovanému obvinění z plánování atentátu na prezidenta Nicoláse Madura a pokusu o svržení vlády. Na svobodu se dostal až 16. ledna 2026 poté, co došlo k zásadnímu zvratu v zemi v důsledku americké vojenské intervence a zajetí samotného Madura.

před 12 hodinami

António Guterres

OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců

Generální tajemník OSN António Guterres varoval členské státy, že organizaci hrozí „bezprostřední finanční kolaps“. V dopise, který obdrželi velvyslanci koncem ledna, Guterres uvádí, že kombinace neuhrazených příspěvků a zastaralých rozpočtových pravidel ohrožuje samotnou existenci této globální instituce. Podle nejhorších scénářů by OSN mohla vyčerpat veškerou hotovost již v červenci letošního roku.

před 13 hodinami

Jaderný výbuch

Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

před 14 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí

Rozhodně je to nevídaný úspěch, který se málokdy českému fotbalovému klubu na evropské scéně stane. Takoví slávisté v Lize mistrů by mohli Západočechům jejich bilanci závidět. Viktoria Plzeň totiž prošla ligovou fází Evropské ligy s nabitými soupeři bez jediné prohry s tím, že se jí to podařilo jako jedinému účastníkovi v této soutěži. Nic na tom nezměnily ani její poslední dva zápasy, v rámci nichž nejprve doma s Portem remizovala 1:1, i když sahala po senzační výhře. Basilej pak venku porazila 1:0.

včera

Babišova vláda pokračuje. Opozice neuspěla se snahou o vyslovení nedůvěry

Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy