Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle NBC News oznámil, že uzavření se týká poboček Goethe-Institutu v Moskvě, Petrohradu a Jekatěrinburgu. Během svého vystoupení na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že jakákoli jiná reakce by ze strany Ruska znamenala nedostatek sebeúcty. Podle Lavrova si Německo muselo být vědomo toho, že uzavření Ruského domu bude znamenat konec jeho vlastní kulturní přítomnosti v Rusku. Šéf ruské diplomacie tak potvrdil zásadní omezení vzájemných kulturních vazeb.

Důvodem původního rozhodnutí německých úřadů byl incident na letišti Lipsko/Halle, kde byl v blízkosti ukrajinského letadla objeven dron naplněný výbušninami. Výbušné zařízení nalezené čtvrtého srpna se specialistům podařilo včas zneškodnit. Zmíněné letiště představuje klíčový mezinárodní nákladní uzel, který se využívá také k poskytování pomoci Ukrajině. Západní představitelé dlouhodobě obviňují Moskvu ze sabotážních akcí s cílem destabilizovat evropské státy.

Ruský prezident Vladimir Putin jakákoli obvinění ze zapojení do incidentu odmítl. Podle něj se Berlín snaží pouze odvést pozornost od svých vlastních selhání a nespokojenosti domácích voličů. Putin zároveň prohlásil, že veškeré předložené důkazy byly podvrženy. Německá strana naproti tomu zdůrazňuje, že ačkoli není ve válce, stává se každodenním terčem hybridní kampaně ze strany Kremlu.

Na incident na německém letišti reagovalo také Spojené království, které si předvolalo předního ruského diplomata v Londýně. Britská vláda vyjádřila ostrý protest proti nesmírně závažnému a neodpovědnému útoku, který označila za součást širšího vzorce ruských snah o narušení evropské bezpečnosti. Odpovědí na vzrůstající hrozby se zabývali i ministři zemí Evropské unie na svém zasedání. Unie dosud přijala téměř dvě desítky sankčních balíčků zaměřených na tisíce ruských představitelů, oligarchů a subjektů.

V reakci na napjatou bezpečnostní situaci se ve Finsku uskutečnilo největší cvičení civilní ochrany v Evropě od konce druhé světové války. Do manévrů ve městě Kuopio se zapojilo více než dva tisíce lidí. Cvičení bylo zaměřeno na zvládání různých krizových scénářů včetně možných raketových úderů ze sousedního Ruska. Evropské státy tímto způsobem posilují svou připravenost na případné vojenské i nevojenské hrozby.

Norské úřady současně přistoupily k zabavení ruského plavidla v arktickém souostroví Špicberky na základě žádosti ukrajinské společnosti Naftogaz. Tento krok je součástí mezinárodního úsilí o vynucení arbitrážního nálezu ve výši přes čtyři miliardy dolarů. Akce navazuje na snahy evropských zemí zadržovat lodě patřící k takzvané ruské stínové flotile. Tato plavidla podle evropských představitelů obcházejí mezinárodní sankce uvalené na Rusko.

Dánské bezpečnostní složky varovaly před hrozícími ruskými sabotážemi zaměřenými na tamní obranný průmysl. Zástupce dánské kontrarozvědky uvedl, že zpravodajské služby zaznamenaly konkrétní plány na provádění záškodnických operací. Cílem těchto chystaných akcí mají být především společnosti vyrábějící a dodávající vojenský materiál pro Ukrajinu. Dánsko proto zvýšilo dohled nad svými strategickými podniky.

Italský ministr obrany Guido Crosetto označil incident na letišti v Lipsku za velmi závažný čin s možnými těžkými následky. Přesto zdůraznil, že tyto hrozby neodradí Itálii od poskytování další pomoci Kyjevu. Řím v současnosti zvažuje vyslání baterií protivzdušné obrany typu SAMP/T na Ukrajinu. Podobně jako v jiných západních zemích však snahy o rozsáhlejší dodávky zbraní narážejí na omezené výrobní kapacity.