Přijměte Ukrajinu co nejrychleji, vyzvaly státy EU. Problémem je Maďarsko

V dopise, který v úterý získal server Politico, ministři zahraničí Švédska, Finska, Dánska, Lotyšska, Litvy a Estonska vyzvali Brusel, aby předložil „konkrétní návrhy, jak rozhodně pokročit v procesu přistoupení Ukrajiny“.

Výzva přichází v době, kdy se evropské státy snaží zvýšit podporu pro válkou zmítanou zemi, a to na pozadí prohlubujícího se rozkolu se současným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho administrativou.

„Znovu potvrzujeme plné a jednoznačné odhodlání k evropské perspektivě členství Ukrajiny a vyzýváme k urychlení přístupového procesu,“ stojí v dopise. „Nastal čas pro ambiciózní a účinná rozhodnutí v této záležitosti.“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již dříve uvedla, že Ukrajina by se mohla stát členem EU do roku 2030. Severské země však nyní tlačí na konkrétní kroky, které zajistí, že se tento termín skutečně naplní.

„Ukrajina prokázala pozoruhodný pokrok v reformách – nyní je na nás, abychom mobilizovali úsilí k tomu, aby se její členství stalo realitou,“ uvádí se v dopise.

Ukrajina musela během posledních dvou let splnit rozsáhlé politické, ekonomické a institucionální požadavky, a to současně s obranou svého území a civilního obyvatelstva před pokračující ruskou agresí.

Signatáři zároveň varují, že proces rozšiřování EU by měl být „předvídatelný a založený na vlastních zásluhách“, přičemž „bilaterální problémy, které jsou v rozporu se strategickými zájmy Unie, by neměly blokovat pokrok, ale měly by být řešeny dialogem v dobré víře“.

Právě v tomto bodě se však rýsuje zásadní překážka – dlouhodobý odpor Maďarska. Maďarský premiér Viktor Orbán se opakovaně stavěl proti přijetí Ukrajiny do Evropské unie a jeho diplomaté v Bruselu často vznášeli námitky při jednáních o posílení institucí Kyjeva a jeho sladění s evropským právním rámcem.

Na začátku března Orbán oznámil, že v Maďarsku proběhne nezávazné celostátní referendum o tom, zda země podpoří vstup Ukrajiny do EU. Kromě toho minulý týden zveřejnil seznam 12 požadavků vůči Bruselu, přičemž jedním z nich bylo, že Unie by měla „zůstat unií, ale bez Ukrajiny“.

Maďarská vláda dlouhodobě argumentuje, že Ukrajina dosud nesplnila podmínky pro členství, a vyjadřuje obavy ohledně práv menšin, především maďarské komunity žijící v Zakarpatské oblasti. Brusel a další členské státy však tento argument považují za zástěrku pro širší geopolitické hry Budapešti, která si udržuje blízké vztahy s Moskvou.

Přes odpor Maďarska roste mezi evropskými lídry přesvědčení, že Ukrajina musí dostat jasný plán, jak se stát členem bloku. Například francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz opakovaně vyjádřili podporu Kyjevu a vyzvali k urychlení procesu přistoupení.

V nadcházejících měsících se očekává intenzivní diplomatické vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny v EU. Evropská rada má v červnu rozhodnout o dalším postupu, přičemž klíčovým tématem bude právě zvládnutí maďarské blokády.

Podle některých diplomatů by mohla být jednou z možností nabídka finančních pobídek pro Budapešť výměnou za zmírnění jejího odporu. Jiní však varují, že Orbánova vláda si může z přístupových jednání Ukrajiny udělat trvalý nástroj k prosazování vlastních zájmů.

Bez ohledu na překážky je však zřejmé, že severoevropské státy tlačí na EU, aby přistoupení Ukrajiny nenechala zablokovat a zajistila, že země dostane nejen symbolickou podporu, ale i reálné kroky k plnému členství.