Státní rozpočet České republiky uzavřel rok 2024 s deficitem ve výši 271,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 17,1 miliardy korun. Proti schválenému plánu byl výsledek lepší o 10,6 miliardy korun. Vláda premiéra Petra Fialy tak třetí rok po sobě nejen dodržela plánovaný deficit, ale dokonce jej snížila oproti schválenému návrhu. Tento výsledek byl dosažen díky lepšímu výběru daní a pojistného, a zároveň umírněnému růstu výdajů.
Rozpočtové příjmy překročily schválený plán o 5,2 miliardy korun, přičemž největší nárůst vykázaly daňové příjmy, které překročily plánovanou výši o 8,3 miliardy korun. Nejvýrazněji se na tomto výsledku podílel výběr daní z příjmů fyzických osob, spotřební daně z minerálních olejů a daně z hazardních her.
Výdaje naopak zůstaly pod plánovaným limitem, a to zejména díky umírněným běžným výdajům, zatímco kapitálové výdaje přesáhly původní plán o 25,5 miliardy korun díky využití nespotřebovaných prostředků z předchozích let.
Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících rozpočet byly zářijové povodně, které vedly k novelizaci státního rozpočtu. Výdaje byly navýšeny o 30 miliard korun na obnovu škod, což zvýšilo schválený deficit na 282 miliard korun. Největší část prostředků směřovala na opravy dopravní infrastruktury, obnovu vodovodní a kanalizační sítě a na pomoc domácnostem postiženým povodněmi.
Meziroční nárůst celkových výdajů o 34,1 miliardy korun byl tažen zvýšením dávek důchodového pojištění, ostatních sociálních dávek a transferů státním fondům. Významné investice směřovaly také do obrany, vzdělávání a zdravotnictví. Naopak podpora v oblasti energií meziročně poklesla o 67 miliard korun, což přispělo k omezení dynamiky běžných výdajů.
Premiér Petr Fiala ocenil, že vláda dokázala spojit rozpočtovou disciplínu se strategickými investicemi, a zdůraznil, že tento přístup je klíčem k dlouhodobé prosperitě země. Ministr financí Zbyněk Stanjura vyzdvihl přesné plnění rozpočtu na obou stranách a dodržení rozpočtových závazků v klíčových oblastech, jako je školství, obrana a sociální výdaje.
Po očištění o příjmy a výdaje spojené s projekty Evropské unie činil schodek 287,4 miliardy korun, což je stále o 13,2 miliardy méně než v roce 2023. Tento výsledek potvrzuje pokračující snahu vlády o konsolidaci veřejných financí při současném zajištění důležitých investic a podpory občanů.
Související
Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
před 2 hodinami
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
před 3 hodinami
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
před 4 hodinami
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
před 6 hodinami
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
před 6 hodinami
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
před 7 hodinami
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
před 8 hodinami
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
před 8 hodinami
Zemřel Jean-Marie Le Pen
před 9 hodinami
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
před 10 hodinami
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
před 11 hodinami
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
před 12 hodinami
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
před 12 hodinami
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
před 13 hodinami
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
před 13 hodinami
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
před 14 hodinami
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
před 15 hodinami
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
před 16 hodinami
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
včera
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek