Biden se v Kongresu snažil usmířit hádky demokratů ohledně investičních balíků

Americký prezident Joe Biden v pátek poměrně neobvykle přišel do Kongresu, kde se snažil usmířit neshody mezi demokratickými zákonodárci ohledně masivních investičních balíků, jež jsou stěžejními body jeho politické agendy.

Demokraté se dva dny nedostali k hlasování o infrastrukturním balíku v hodnotě asi bilionu dolarů (21,8 bilionu korun) kvůli rozepřím ohledně ještě většího investičního plánu, který se týká školství, zdravotní péče či boje proti klimatickým změnám.

Umírnění demokraté vedení šéfkou Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou chtěli v posledních dnech dvou dnech schválit infrastrukturní balík dohodnutý před nedávnem s republikány, který již prošel Senátem. Zastánci levicovějšího křídla Demokratické strany však nejdříve chtějí dosáhnout vnitrostranické dohody ohledně většího sociálního investičního balíku, jehož celková výše je předmětem sporů.

Umírnění demokraté tvrdí, že zamýšlené výdaje 3,5 bilionu dolarů (76 bilionů korun) jsou pro ekonomiku zotavující se z pandemie koronaviru příliš vysoké. Takzvaní progresivisté naopak tvrdí, že jsou nutné. Nynější výši přitom již tak považují za kompromis, protože původně hovořili o investicích až šest bilionů dolarů (131 bilionů korun).

Biden, který strávil několik desetiletí jako senátor, řekl v pátek demokratickým zákonodárcům, že hlasování o menším investičním balíku mohou klidně odložit a poměrně zásadně zmenšit druhý plán, a to až na přibližně dva biliony dolarů (43,7 bilionu korun). "Nezáleží na tom, jestli to bude za šest minut, šest dní, nebo šest týdnů. Nakonec se nám to podaří," řekl. Podle zdrojů agentury Reuters přítomných na jednání pak dodal: "I menší návrh může přinést historické investice."

Reuters však poznamenává, že Kongres bude mít v příštích měsících poměrně napilno a čelí řadě kritických termínů. Zpoždění projednávání infrastrukturních balíků se proto příliš nehodí.

Ministerstvo financí totiž varuje, že Kongres musí do 18. října zvednout takzvaný dluhový strop, který stanovuje, kolik si mohou USA půjčit. Pokud by tak neučinil, přestaly by být Spojené státy schopny splácet své dluhy, což by podle ministryně financí Janet Yellenové mělo katastrofické důsledky pro americkou i světovou ekonomiku.

Zákonodárci také ve čtvrtek na poslední chvíli schválili dočasný rozpočet a vyhnuli se tak situaci, kdy by federální vládě došly peníze na běžné operace. Nynější opatření však platí jen do 3. prosince, do kdy bude muset Kongres schválit další rozpočet. V příštím roce se pak začne pozornost zákonodárců upírat na kongresové volby plánované na listopad 2022, v nichž by republikáni mohli demokraty zbavit většiny v některé z kongresových komor.

Největší odpor vůči investičnímu balíku v hodnotě 3,5 bilionu dolarů kladou senátoři Joe Manchin a Kyrsten Sinemaová. Vzhledem k těsné demokratické většině v Senátu přitom může kdokoliv z nich schválení opatření zablokovat.

Progresivisté v pátek dali najevo, že jsou ochotni přistoupit na celkové snížení investované částky, diskuze se nyní vedou o tom, jak toho dosáhnout. Levicovější křídlo demokratů obecně nesouhlasí s tím, aby se vyškrtla některá z oblastí, do níž měly prostředky směřovat. Hovoří se proto o tom, že by prostředky z balíku plynuly kratší dobu, než původně plánovaných deset let.

Související

Více souvisejících

Joe Biden Kongres USA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy