Na výsledky voleb budou zřejmě Američané čekat déle než obvykle

Předvolební kampaň ve Spojených státech po nominačních sjezdech dvou velkých stran vstupuje do svého finále. Jednou z velkých neznámých před listopadovým hlasováním je nyní otázka, za jak dlouho po uzavření volebních místností bude možné vyhlásit vítěze jednotlivých soubojů, včetně toho o Bílý dům.

Podle volebních expertů by se lidé měli připravit na nezvykle dlouhé čekání, přičemž předpovědi vyvolávají obavy z nepřehledného povolebního vývoje provázeného dezinformacemi.

Důvodem očekávaných průtahů je pokračující epidemie covidu-19 a s ním spojený důraz na korespondenční hlasování. Kvůli obavám z koronaviru by letos mohlo dálkově hlasovat i 100 milionů amerických voličů, tedy o desítky milionů více než v roce 2016. A jak nedávno popsala agentura Reuters, zpracování hlasů zaslaných poštou je pro volební komise náročnější, včas odeslané korespondenční lístky navíc komisaři v řadě amerických států budou přijímat i několik dní po termínu voleb.

"Myslím, že bychom se měli připravit na možnost... že během volební noci nebudeme znát všechny výsledky, možná včetně těch o prezidentovi," avizovala tento měsíc členka Federální volební komise Ellen Weintraubová. Američané budou v listopadu kromě hlavy státu na další čtyři roky vybírat i členy Kongresu a řadu státních a lokálních činitelů.

Možný vývoj nastínily některé letošní primárky ovlivněné koronavirem. Ve Wisconsinu, což je v americkém nepřímém volebním systému jedno z klíčových bitevních polí, tvořily korespondenční hlasy skoro tři čtvrtiny všech odevzdaných a jejich zpracování zabralo šest dní. Ve státech New York a Kentucky se na výsledky některých soubojů čekalo i déle.

Něco podobného by mohlo nastat i u toho nejostřeji sledovaného klání, o jehož vítězi nerozhoduje absolutní počet získaných hlasů, nýbrž hlasy tzv. volitelů udělované za vítězství v jednotlivých státech. V posledních dekádách se stalo běžným, že jeden z kandidátů je na základě propočtů médií prohlášen za vítěze ještě během volební noci. Weintraubová ovšem v květnovém článku společně s historikem Kevinem Krusem připomíná, že zákony nic takového nevyžadují.

"Letos federální zákon stanovuje 8. prosinec jako nejzazší termín pro stanovení toho, který prezidentský kandidát vyhrál ten který stát. To je 35 dní po volbách. (...) To, že si dáme načas kvůli přesnému sečtení, nepodryje legitimitu volby, naopak ji to posílí," vzkázala dvojice.

Současné předpovědi oživují vzpomínky na volby roku 2000, kdy se těsný duel mezi Alem Gorem a pozdějším prezidentem Georgem Bushem mladším kvůli pochybnostem ohledně výsledku z Floridy protáhl až do prosince. Kromě povolebních soudních bitev se nyní spekuluje i o vlně dezinformací, které by se mohly ve společnosti uchytit při delší absenci oficiálních výsledků.

Média skloňují také scénář, ve kterém se americký prezident Donald Trump během volební noci prohlásí za vítěze na základě hlasů z volebních místností, přičemž později by se po započítání korespondenčních hlasů rozdělení volitelů změnilo a Trump by odmítal výsledek uznat. Prezident opakovaně navzdory dosavadním zkušenostem amerických států tvrdí, že hlasování prostřednictvím pošty budou provázet rozsáhlé podvody. Před několika dny prohlásil, že "jediný způsob, jak nám mohou tyhle volby vzít, je, když to budou zmanipulované volby".

Důvěru ve výsledky voleb mohou dále oslabit i nedávné zprávy týkající se úsporných opatření v americké státní poště (USPS), která bude pro hladký průběh hlasování klíčová. USPS v létě představitelům drtivé většiny amerických států rozeslala upozornění, že možná nebude schopná včas doručit hlasy odeslané na poslední chvíli. Její šéf Louis DeJoy nicméně při slyšení v americkém Senátu ujišťoval, že "pošta je schopná a odhodlaná doručit volební lístky bezpečně a včas".

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Volby USA Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy