Prezidentské volby se výrazně podílely na utváření domácí politiky Spojených států. Řadu z nich tak provázely historické momenty, které jsou dodnes patrné v americké ústavě. Stejně tak je ale doprovázely i tragické události.
Volby 1788
Roku 1788 se konaly úplně první americké prezidentské volby. V lednu následujícího roku byl zvolen prvním prezidentem Spojených států George Washington, a to 69 hlasy z 69 možných. Washington je tak dodnes jediným prezidentem, který byl do úřadu zvolen jednohlasně. Stejné vítězství zopakoval i o 4 roky později.
Precedent z roku 1796
Roku 1796, kdy Washingtonovi dobíhalo jeho druhé období, se rozhodl ve jménu demokracie úřadu dobrovolně vzdát. Stanovil tak velmi důležitý precedent, který byl později zakotven v Ústavě jako 22. dodatek. Ten jasně stanovuje maximálně dvě po sobě jdoucí období v celkovém trvání osmi let.
Nejdéle úřadujícím prezidentem Spojených států byl Franklin Delano Roosevelt. Roku 1940 Washingtonovu precedentu nedostál, když postoupil do svého třetího volebního období. Nebýt jeho chabého zdraví, Roosevelt by odsloužil i období čtvrté. I proto byl dodatek iniciovaný Republikánskou stranou pár let po jeho smrti přijat.
Volební remíza
Ne vždy rozhodly o nové hlavě státu volby. Historicky došlo ke třem instancím, kde musel zasahovat Kongres. Ve dvou případech se jednalo o volbu prezidenta, v případě posledním o post viceprezidenta. Poprvé se tak stalo roku 1800, kdy o vítězi nakonec rozhodla Sněmovna reprezentantů. Thomas Jefferson byl tehdy zvolen těsnou většinou 36 hlasů.
Sněmovna musela zasahovat znovu hned o 24 let později. Andrew Jackson tehdy sice získal nejvíce hlasů, ovšem neměl jich dostatek na prolomení nezbytné většiny 131 hlasů. Konečným vítězem se stal roku 1825 John Quincy Adams s rozdílem pěti hlasů.
O pár let později roku 1836 došlo k podobné situaci, tentokrát však musel Kongres rozhodnout o novém viceprezidentovi. Richard M. Johnson, spolukandidát Martina Van Burena, obdržel stejně jako Buren dostatek hlasů na to, aby se chopil úřadu.
Volitelé ve Virginii se ale rozhodli Johnsona nakonec nepodpořit, ten tak ztratil 23 hlasů a tím i potřebnou většinu. O viceprezidentovi musel rozhodnout až Senát. Johnson nakonec své vítězství obhájil, a to v poměru hlasů 33 ku 16.
Muži v úřadu
V Oválné pracovně Bílého domu se vystřídala řada prezidentů. Někteří z nich si získali důvěru svých občanů natolik, že úspěšně pokročili do druhého období, jiní byli méně úspěšní. Prezident Grover Cleveland si rovněž odsloužil dvě období, na rozdíl od svých kolegů ovšem se čtyřroční pauzou.
Cleveland byl poprvé zvolen roku 1885, kdy se současně stal prvním demokratem v úřadu od konce občanské války. V následujících volbách v roce 1889 ovšem zvítězil republikánský kandidát Benjamin Harrison. Oba kandidáti se utkali znovu roku 1892.
Harrisonova manželka tehdy těžce onemocněla tuberkulózou, což velice poznamenalo jeho kampaň i blížící se volby. Cleveland se tedy po čtyřech letech znovu chopil úřadu. Jeho prezidentské počínání je tak často označováno jako „sendvičové prezidentství“.
Atentáty
Atentáty na prezidenta jsou také bohužel nedílnou součástí americké politické historie. Historikové tvrdí, že od počátku 19. století proběhlo hned 30 pokusů o atentát buďto na úřadujícího prezidenta nebo na úspěšného prezidentského kandidáta. Ve čtyřech případech byli atentátníci úspěšní.
Abraham Lincoln byl zastřelen v divadle roku 1865. Říká se, že Lincoln svou smrt předpověděl. Pár dní před útokem měl prý sen, ve kterém stál nad svým tělem v Bílém domě obklopeném vojáky, kteří mu sdělili, že prezident byl zastřelen. Roku 1881 byl zavražděn James A. Garfield. Ten byl zastřelen na vlakovém nádraží ve Washingtonu D.C. necelé 4 měsíce poté, co se oficiálně ujal úřadu.
Prezident William McKinley byl zastřelen během Panamerické světové výstavy roku 1901. Zasažen byl dvěma ranami, jedna se odrazila, druhá ho zasáhla přímo do břicha. Byť se jeho stav zpočátku lepšil, prezident zraněním podlehl zhruba o týden později. Prezident John F. Kennedy byl zastřelen roku 1963 v Dallasu.
Střelen byl dvakrát, jednou do zad, podruhé do hlavy. Těžká zranění utrpěl i texaský guvernér John Connally. Kennedy zraněním podlehl v podstatě okamžitě. Jeho vrah, Lee Harvey Oswald, byl zastřelen při převozu do krajské věznice. V případě Lincolna a Kennedyho se navíc nejednalo o první pokus o atentát.
V roce 1861 se jednalo o falešnou hrozbu, ovšem roku 1864 měl Lincoln velké štěstí, když střela těsně minula jeho hlavu. Kennedymu těsně po ohlášení výsledků voleb v roce 1960 vyhrožoval smrtí třiasedmdesátiletý Richard Paul Pavlick, patrně z nenávisti vůči katolíkům.
Pavlick plánoval narazit do Kennedyho auta, nakonec si to ale údajně rozmyslel kvůli Kennedyho ženě a dceři. Pavlick byl krátce na to zastaven policií pro překročení rychlosti a následně i zadržen, neboť strážníci u něj v autě našli dynamit.
Související
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
Volby USA , USA (Spojené státy americké) , Joe Biden , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
před 2 hodinami
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
před 3 hodinami
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
před 4 hodinami
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
před 5 hodinami
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
před 5 hodinami
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 6 hodinami
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 6 hodinami
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 6 hodinami
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 7 hodinami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 7 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 8 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 8 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 8 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 9 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 10 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 10 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 10 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 11 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 12 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.
Zdroj: Libor Novák