Průřez historií amerických voleb. Jaké zvláštnosti je provázely?

Prezidentské volby se výrazně podílely na utváření domácí politiky Spojených států. Řadu z nich tak provázely historické momenty, které jsou dodnes patrné v americké ústavě. Stejně tak je ale doprovázely i tragické události.

Volby v USA, ilustrační foto
doporučujeme

Volby 1788

Roku 1788 se konaly úplně první americké prezidentské volby. V lednu následujícího roku byl zvolen prvním prezidentem Spojených států George Washington, a to 69 hlasy z 69 možných. Washington je tak dodnes jediným prezidentem, který byl do úřadu zvolen jednohlasně. Stejné vítězství zopakoval i o 4 roky později.

Precedent z roku 1796

Roku 1796, kdy Washingtonovi dobíhalo jeho druhé období, se rozhodl ve jménu demokracie úřadu dobrovolně vzdát. Stanovil tak velmi důležitý precedent, který byl později zakotven v Ústavě jako 22. dodatek. Ten jasně stanovuje maximálně dvě po sobě jdoucí období v celkovém trvání osmi let. 

Nejdéle úřadujícím prezidentem Spojených států byl Franklin Delano Roosevelt. Roku 1940 Washingtonovu precedentu nedostál, když postoupil do svého třetího volebního období. Nebýt jeho chabého zdraví, Roosevelt by odsloužil i období čtvrté. I proto byl dodatek iniciovaný Republikánskou stranou pár let po jeho smrti přijat.

Volební remíza

Ne vždy rozhodly o nové hlavě státu volby. Historicky došlo ke třem instancím, kde musel zasahovat Kongres. Ve dvou případech se jednalo o volbu prezidenta, v případě posledním o post viceprezidenta. Poprvé se tak stalo roku 1800, kdy o vítězi nakonec rozhodla Sněmovna reprezentantů. Thomas Jefferson byl tehdy zvolen těsnou většinou 36 hlasů.

Sněmovna musela zasahovat znovu hned o 24 let později. Andrew Jackson tehdy sice získal nejvíce hlasů, ovšem neměl jich dostatek na prolomení nezbytné většiny 131 hlasů. Konečným vítězem se stal roku 1825 John Quincy Adams s rozdílem pěti hlasů.

O pár let později roku 1836 došlo k podobné situaci, tentokrát však musel Kongres rozhodnout o novém viceprezidentovi. Richard M. Johnson, spolukandidát Martina Van Burena, obdržel stejně jako Buren dostatek hlasů na to, aby se chopil úřadu.

Volitelé ve Virginii se ale rozhodli Johnsona nakonec nepodpořit, ten tak ztratil 23 hlasů a tím i potřebnou většinu. O viceprezidentovi musel rozhodnout až Senát. Johnson nakonec své vítězství obhájil, a to v poměru hlasů 33 ku 16. 

Muži v úřadu

V Oválné pracovně Bílého domu se vystřídala řada prezidentů. Někteří z nich si získali důvěru svých občanů natolik, že úspěšně pokročili do druhého období, jiní byli méně úspěšní. Prezident Grover Cleveland si rovněž odsloužil dvě období, na rozdíl od svých kolegů ovšem se čtyřroční pauzou.

Cleveland byl poprvé zvolen roku 1885, kdy se současně stal prvním demokratem v úřadu od konce občanské války. V následujících volbách v roce 1889 ovšem zvítězil republikánský kandidát Benjamin Harrison. Oba kandidáti se utkali znovu roku 1892. 

Harrisonova manželka tehdy těžce onemocněla tuberkulózou, což velice poznamenalo jeho kampaň i blížící se volby. Cleveland se tedy po čtyřech letech znovu chopil úřadu. Jeho prezidentské počínání je tak často označováno jako „sendvičové prezidentství“.

Atentáty

Atentáty na prezidenta jsou také bohužel nedílnou součástí americké politické historie. Historikové tvrdí, že od počátku 19. století proběhlo hned 30 pokusů o atentát buďto na úřadujícího prezidenta nebo na úspěšného prezidentského kandidáta. Ve čtyřech případech byli atentátníci úspěšní. 

Abraham Lincoln byl zastřelen v divadle roku 1865. Říká se, že Lincoln svou smrt předpověděl. Pár dní před útokem měl prý sen, ve kterém stál nad svým tělem v Bílém domě obklopeném vojáky, kteří mu sdělili, že prezident byl zastřelen. Roku 1881 byl zavražděn James A. Garfield. Ten byl zastřelen na vlakovém nádraží ve Washingtonu D.C. necelé 4 měsíce poté, co se oficiálně ujal úřadu.

Prezident William McKinley byl zastřelen během Panamerické světové výstavy roku 1901. Zasažen byl dvěma ranami, jedna se odrazila, druhá ho zasáhla přímo do břicha. Byť se jeho stav zpočátku lepšil, prezident zraněním podlehl zhruba o týden později. Prezident John F. Kennedy byl zastřelen roku 1963 v Dallasu. 

Střelen byl dvakrát, jednou do zad, podruhé do hlavy. Těžká zranění utrpěl i texaský guvernér John Connally. Kennedy zraněním podlehl v podstatě okamžitě. Jeho vrah, Lee Harvey Oswald, byl zastřelen při převozu do krajské věznice. V případě Lincolna a Kennedyho se navíc nejednalo o první pokus o atentát.

V roce 1861 se jednalo o falešnou hrozbu, ovšem roku 1864 měl Lincoln velké štěstí, když střela těsně minula jeho hlavu. Kennedymu těsně po ohlášení výsledků voleb v roce 1960 vyhrožoval smrtí třiasedmdesátiletý Richard Paul Pavlick, patrně z nenávisti vůči katolíkům. 

Pavlick plánoval narazit do Kennedyho auta, nakonec si to ale údajně rozmyslel kvůli Kennedyho ženě a dceři. Pavlick byl krátce na to zastaven policií pro překročení rychlosti a následně i zadržen, neboť strážníci u něj v autě našli dynamit.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Covid zrychluje. 60 milionů nakažených, posledních 5 milionů za 8 dní

25.11.2020 21:41 Nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19, se objevil loni v prosinci v Číně, první…

V USA stoupá počet lidí, kteří bojují s nedostatkem potravin

25.11.2020 21:02 Ve Spojených státech na podzim přibývá obyvatel, kteří bojují s nedostatkem potravin. V dnešním…

Česko je mezi státy, které se vyrovnávají s koronavirem nejhůře

25.11.2020 17:00 Česká republika je pátou nejhorší zemí v žebříčku odolnosti vůči koronaviru (Covid Resilience…

"Zastavte toto monstrum." Konference OSN k výročí konce války v Bosně…

25.11.2020 14:44 Konference uspořádaná v sídle OSN při příležitosti 25. výročí konce války v Bosně přerostla v…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama