USA vypsaly odměnu za dopadení šéfa nejvyššího soudu Venezuely. Je Madurův lokaj

Spojené státy oznámily sankce vůči předsedovi venezuelského nejvyššího soudu Maikelu Morenovi a vypsaly odměnu pět milionů dolarů (asi 115 milionů Kč) za informace vedoucí k jeho zadržení.

Informoval o tom v úterý na twitteru americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který Morena označil za "lokaje" autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. 

Maikel Jose Moreno Perez, a Maduro crony, used his position of authority for personal gain, accepting bribes to influence the outcomes of criminal cases in Venezuela. In publicly designating him today, we are sending a clear message: the U.S. stands firmly against corruption.

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) July 21, 2020

Čtyřiapadesátiletý Moreno, který v 80. letech strávil ve vězení dva roky za vraždu, stojí v čele nejvyššího soudu od roku 2017, předtím byl dva roky jeho prvním místopředsedou. Tento soud od roku 2016 blokuje činnost parlamentu, v němž má od voleb v prosinci 2015 většinu opozice.

Mag. Maikel Moreno ratifica su autonomía e independencia ante pretensiones injerencistas extranjeras https://t.co/3opBWFvjAI pic.twitter.com/W8bOq9zNVF

— Maikel Moreno (@MaikelMorenoTSJ) July 21, 2020

Moreno také jako předseda soudu potvrdil i trest téměř 14 let vězení pro významného lídra opozice Leopolda Lópeze odsouzeného za organizování protivládních protestů z roku 2014, při jejichž potlačování zemřelo přes 40 lidí. López se od loňska, kdy se mu podařilo uprchnout z domácího vězení, skrývá zřejmě v rezidenci španělského velvyslance v Caracasu.

Spojené státy zavedly už radu sankcí vůči představitelům Madurova režimu. Letos v březnu obvinily i Madura a několik jeho spolupracovníků, včetně Morena, z narkoterorismu a konspirace s kolumbijskými rebely s cílem zaplavit USA kokainem. Podle serveru Infobae také letos vypsaly odměnu za dopadení už na sedm činitelů venezuelského režimu, včetně Madura, suma celkem čítá na 65 milionů dolarů.

USA se sankcemi, které zavedly i na venezuelskou státní ropnou společnost, snaží oslabit Madurův režim. Loni tlak zesílily spolu s diplomatickou podporou opozici, když začátkem roku uznaly mezi prvními lídra tamní opozice a šéfa parlamentu Juana Guaidóa prozatímní hlavou Venezuely, která má uspořádat svobodné volby. Učinily tak poté, co tamní parlament neuznal výsledky předchozích prezidentských voleb, v nichž vyhrál Maduro a které opozice, USA, EU a řada zemí označila za nedemokratické. Za dočasného prezidenta Guaidóa uznává šest desítek států.

Maduro se ale stále drží u moci díky podpoře Ruska, Číny či Íránu a venezuelské armády, jejíž část se bojí represí a druhá ho podporuje i díky vysoké životní úrovni, kterou na rozdíl od většiny ostatních obyvatel země má. Venezuela je už několik let v hluboké ekonomické krizi, v zemi chybí léky a základní potraviny a mnoho lidí je závislých na státním přídělovém potravinovém systému, který má na starost armáda.

Madurův režim řadu let kritizuje opozice i orgány OSN za porušování lidských práv. Podle zprávy Guaidóova zmocněnce pro lidská práva za loňský rok zveřejněné v pondělí zatkl loni režim na 2300 kritiků Madurovy vlády; většina ze zatčených byli státní zaměstnanci a novináři včetně cizinců. Od ledna do května podle téže zprávy "zabily" speciální policejní jednotky Madurova režimu (FAES) 1560 lidí "při kladení odporu úřadům". Nevládní organizace Foro Penal v pondělí uvedla, že v zemi je 394 politických vězňů, z toho 126 jsou vojáci.

Maikel Moreno Mike Pompeo Venezuela USA (Spojené státy americké) Nicolas Maduro

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy