Krach spojenectví USA a Turecka? Kvůli Kurdům začíná být zle

Washington – V úterý došlo k tureckému náletu na separatisty ze Strany kurdských pracujících (PKK). Obětí akce byli také iráčtí a syrští Kurdové, kteří se podílejí na boji proti tzv. Islámskému státu (IS). Spojené státy byly útokem znepokojeny. Hrozí mezi oběma mocnostmi rozkol?

Američtí experti na zahraniční politiku v souvislosti s incidentem varují, že může dojít ke kolizi ve vztazích mezi Tureckem a Spojenými státy. Podle syrských aktivistů při útoku u hory Sinjar v severní části Iráku bylo zahynulo na 18 členů syrské kurdské milice známé jako YPG. Ta je teď předmětem sváru mezi USA a Tureckem. Právě americká armáda úzce spolupracuje s kurdskými bojovníky na území Sýrie, považuje je za jedny z nejschopnějších jednotek, které mohou dobýt baštu IS města Rakka. Postoj Turecko je vůči kurdským bojovníkům diametrálně odlišný.

Považuje je za přímý oddíl jedné z kurdských militantních skupin, se kterou mají Turci problémy na svém území, považují je za vážnou hrozbu pro tureckou bezpečnost. A to je jádro problému spolupráci mezi oběma členy NATO.

Jeden z expertů, Michael Hanna, předpokládá, že kolize ve vzájemných stazích mezi USA a Tureckem je na spadnutí. Situace může podle jeho slov dojít až do takové fáze, kdy americký personál, operující na bojem zasažených území Sýrie a Iráku, může být ze vzduchu pozabíjen Tureckem, tradičním blízkým partnerem Spojených států.

Napětí mezi Turky a Američany kvůli kurdským jednotkám trvá už přes dva roky. Je totiž skutečností, že právě jednotky YPG jsou úzce propojené s organizací Kurdské dělnické strany (PKK), která se dlouhá desetiletí snaží získat autonomii v rámci tureckého území, i ozbrojenou cestou. Prezident Erdogan se sice v minulosti pokusil o mír s PKK, nyní je však jeho hlavním politickým partnerem ultranacionalistiká strana Turecka, která otevření mírových rozhovorů brání.

Je nicméně faktem, že PKK považují za teroristickou organizaci i Spojené státy, i Turecko. USA však trvají na tom, že jednotky YPG jsou samostatnou a oddělenou skupinou bojovníků od PKK. Důkazy o tom, že obě organizace jsou úzce propojené, však existují. Jedne z nich se objevil při nedávném americkém útoku na syrskou základnu. Objevily se po nich snímky, kdy americký vojenský úředník stojí vedle velitele PKK.

Tento týden v tiskové zprávě oznámil mluvčí ministerstva zahraničí Mark Toner novinářům, že PKK je uznanou teroristickou organizací ze strany Spojených států a že neexistuje žádná vazba mezi jejími funkcionáři a představiteli USA.

Podle expertů se vztahy mezi USA a Tureckem zhoršují zhruba od té doby, co se USA snaží osvobodit město Rakka od Islámské státu. To byl moment, kdy se kurdské milice staly těsnějším spojencem USA v bojích. Turci naopak jako přirozené spojence proti Islámskému státu považují syrské povstalecké skupiny. Tyto skupiny s tureckou podporou nedávno osvobodily města al-Bab poblíž Aleppa. Spojené státy se však k většímu zapojení „rebelů“ staví odmítavě.

Další expert a analytik, Noah Bonsey, z Bruselské mezinárodní krizové skupiny očekává, že situace by mohla eskalovat. "A Mohlo by to být rychlé," dodává.

Související

Turecko, ilustrační foto

Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU

Turečtí organizátoři letošního klimatického summitu Organizace spojených národů (COP31) zablokovali zástupcům Kypru přístup na přípravné brífinky a odmítají bilaterální schůzky, které Nikósie podává jménem Evropské unie. Kypr přitom v současné době zastává rotující předsednictví v Radě EU, takže u jednacího stolu zastupuje zájmy celého sedmadvacetičlenného bloku. Tato diplomatická izolace ze strany Ankary, která se odehrává před listopadovým summitem v tureckém letovisku Antalya, tak způsobuje Bruselu značné potíže v oblasti klimatické diplomacie.
Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

Více souvisejících

Turecko Islámský stát (IS) Sýrie Kurdové USA (Spojené státy americké) Recep Tayyip Erdogan Irák

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 15 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 16 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy