České předsednictví podle eurokomisařky posouvá vpřed váznoucí migrační reformu

V Bruselu se ve čtvrtek znovu sejdou unijní ministři vnitra, aby mimo jiné probrali vývoj jednání o takzvaném paktu o migraci a azylu. Ten Evropská komise předložila před více než dvěma lety coby odpověď na problémy s imigrací do EU. Jeho schválení ovšem zůstává v nedohlednu, jakkoli unijní instituce dávají najevo odhodlání reformu dotáhnout do konce do roku 2024.

Johanssonová v této otázce vidí pokrok, který prý začal v první polovině roku za předsednictví Francie. "A teď během českého předsednictví musím říct, že si vedou nad očekávání, co se týče pokroku na paktu. Víc, než podle mě kdokoli čekal," uvedla při dnešním brífinku.

Česká vláda hledá v unii shodu na principech podpory, ze které by mohly těžit země potýkající se s vysokými počty přicházejících žadatelů o azyl. Již delší dobu se mluví o takzvané flexibilní solidaritě, která by spočívala v zavedení jiných forem pomoci, než je přebírání migrantů. Český ministr vnitra Vít Rakušan na říjnovém jednání zmínil také "flexibilní zodpovědnost", neboli jisté zjednodušení příslušných procedur pro přetížené země.

"Tento týden snad uvidíme, že část o solidaritě dostane v radě podporu, a švédské předsednictví už slíbilo, že ji začne přetvářet do legislativního textu," popsala možný vývoj Johanssonová.

Členské země jednají o vzájemné pomoci se zvládáním migrační zátěže už roky poté, co bylo i za českého odporu odmítnuto přerozdělování běženců na základě povinných kvót. Letos se státy dohodly na systému dobrovolného přebírání migrantů, který ovšem zatím významnější výsledky nepřináší. Johanssonová nedávno uvedla, že za několik měsíců byly v jeho rámci přesunuty jen asi stovky lidí.

Ministři vnitra budou na nadcházejícím setkání mluvit také o novém akčním plánu, s nímž dnes komise přišla ve snaze potlačit prudký nárůst migrace do EU přes Balkán. Podle unijní exekutivy je třeba vystupňovat dosavadní snahy v několika směrech včetně podpory příslušných orgánů v zemích západního Balkánu či sladění jejich vízové politiky s tou unijní.

Unijní pohraniční agentura Frontex za prvních deset měsíců roku zaznamenala na 280.000 nelegálních vstupů do EU, přičemž skoro polovina těchto lidí přišla po tzv. západobalkánské trase. Některé země včetně ČR za této situace obnovují hraniční kontroly a vývoj se promítá také do debat o rozšíření schengenského prostoru, které budou také pokračovat na čtvrtečním jednání ministrů vnitra.

Rakousko hovoří o "nekontrolované migraci" a přijetí Rumunska a Bulharska do zóny volného pohybu podmiňuje zpřísněním hraničních kontrol, pochybnosti dává najevo také Nizozemsko. Evropská komise trvá na tom, že obě země jsou na vstup do Schengenu připraveny a měly by být přijaty společně s Chorvatskem, které podle všeho směřuje k uvolnění kontrol na hranicích s dalšími členy EU od 1. ledna.