Evropská unie poskytne Ukrajině dalších 205 milionů eur

Evropská unie poskytne Ukrajině dalších 205 milionů eur (pět miliard korun) vzhledem ke zhoršující se humanitární situaci. Dnes to během návštěvy této země čelící už více než tři měsíce ruské agresi oznámil eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič.

Díky těmto prostředkům zajistí naši humanitární partneři potraviny, vodu, lékařské vybavení či nouzové ubytování, řekl Lenarčič. Dodal, že sedmadvacítka spolupracuje s ukrajinskými úřady, aby pomoc odpovídala měnícím se potřebám na místě.

Evropská komise v tiskové zprávě uvádí, že Evropská unie od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyčlenila na pomoc 700 milionů eur, z této částky je 13 milionů eur určených sousednímu Moldavsku. Kromě této celounijní podpory posílají pomoc Ukrajincům i jednotlivé členské země sedmadvacítky - jde například o sady první pomoci, potraviny, ochranné oblečení, hasičské vozy nebo mobilní nemocnice.

Na Slovensku, v Rumunsku a v Polsku byla zřízena logistická centra pro rychlejší rozdělování pomoci. Více než 500 lidí z Ukrajiny a Moldavska, kteří potřebovali dlouhodobou nebo akutní lékařskou péči, ji dostalo v nemocnicích v zemích Evropské unie.

Podle OSN potřebuje humanitární pomoc 15,7 milionu obyvatel Ukrajiny, kde před propuknutím války žilo na 44 milionů lidí. V důsledku války muselo své domovy opustit více než 14 milionů osob, z nich skoro sedm milionů uprchlo do sousedních zemí. V současnosti přebývá skoro 13 milionů lidí v oblastech bojů, odkud odejít nechtějí nebo nemohou.

Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana 368 551 lidem z Ukrajiny, ve středu jich přibylo 1008. Cizinecké policii se přihlásilo téměř 289 tisíc osob, dalších 1968 jen za včerejšek. 

Poválečná obnova Ukrajiny je náš zájem i morální povinnost, řekla šéfka EK

Poválečná obnova Ukrajiny je v našem zájmu a je to i naše morální povinnost. Při zahájení festivalu zaměřeném na inovativní stavitelství a udržitelnou architekturu to dnes v Římě řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle předsedkyně komise ale musí Evropa hledět na to, aby i v krizových podmínkách při investicích do rekonstrukce Ukrajiny dbala také na ekologické aspekty.

Festival New European Bauhaus (Nový evropský Bauhaus) odkazuje na významnou umělecko-průmyslovou školu Bauhaus, která začátkem 20. století znamenala převrat pro moderní architekturu, umění a design.

Von der Leyenová řekla, že akce je i příležitostí pro Ukrajinu, která se bude dlouho vzpamatovávat z válečných škod napáchaných ruskou armádou. Na programu dnes byla například debata, do níž se zapojil starosta zničeného Mariupolu a ukrajinští architekti. "Obnovíme Ukrajinu. Není to jen v našem zájmu. Jde i o morální povinnost... A když už se do toho pustíme, pak bychom to měli udělat správně," řekla šéfka unijní exekutivy v muzeu moderního umění Maxxi.

Na pódiu vedle předsedkyně komise seděl například čerstvý držitel architektonické Pritzkerovy ceny Diébédo Francis Kéré, který u svých staveb často používá udržitelné způsoby stavění a přírodní materiály. Porota jej ocenila za tvorbu, která se vyznačuje skromností, odvahou, adaptací na přírodní podmínky i ekologickými inovacemi.

Související

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy