KOMENTÁŘ: Ohrozí polské všeobecné volby tamější i unijní demokracii?

Aktuálně vládnoucí strana Právo a spravedlnost, která v posledních polských všeobecných volbách v roce 2015 zvítězila tak, že jí po volbách připadla většina křesel v Sejmu (dolní komoře Parlamentu Polské republiky, pozn. red.), s největší pravděpodobností ovládne i volby letošní. Politici, politologové i další odborníci se obávají, že by opětovné vítězství strany mohlo mít negativní dopady nejen na polský demokratický systém, který je od posledních voleb v úpadku, ale i na politický systém Evropské unie jako takové.

Pro to, aby strana mohla v Sejmu získat většinu, je potřeba, aby jí v dolní komoře připadlo alespoň 231 křesel z celkových 460. Od posledních voleb v dolní komoře polského parlamentu zasedá celkem 235 poslanců strany Právo a spravedlnost. Od pádu komunistického režimu v zemi to bylo právě v roce 2015 poprvé, kdy došlo k vytvoření parlamentní většiny jednou stranou. Vláda Práva a spravedlnosti se od té doby vyznačovala netolerantními až autoritářskými prvky - velice podobnými těm, které můžeme vypozorovat i v dnešním politickém systému Maďarska.

Od těchto a obdobných prvků, které podkopávají základní principy demokratického státu, nehodlá Právo a spravedlnost opustit ani po nadcházejících volbách. Strana již zveřejnila několik návrhů zákonů, které by v případě svého opakovaného vítězství chtěla prosadit. Taktéž v uplynulém týdnu zveřejnila více než dvou set stránkový manifest týkající se (sebe)regulace žurnalistiky a publicistiky.

Zmíněný manifest má za cíl regulovat status polských novinářů, což některým může připomínat dobu komunistické éry, kdy byla regulace tisku a médií na denním pořádku. Samotný manifest či návrh nového zákona, který by měl případně vzejít v platnost, však zdůrazňuje nedotknutelnost a svobodu novinářského řemesla, kterou údajně nemá za cíl žádným způsobem limitovat.

Plánované snahy o hlubší regulaci a zasahování do rozvoje novinářské činnosti ze strany Práva a spravedlnosti však podle představitelů opozičních stran, z nichž největší je Občanská platforma, představuje riziko pro demokratický princip brzd a rovnovah. I jedna z tiskových zpráv organizace World Press Freedom zdůraznila skutečnost, že polská veřejná média byla v uplynulých letech přejmenována na tzv. média „národní“, čímž se stala jedním z vládních propagandistických nástrojů.