Instituce EU chtějí i po pandemii zčásti zůstat u práce na dálku

Instituce Evropské unie se chystají na debatu o tom, jak po letních prázdninách promítnout zkušenosti z pandemie covidu-19 do běžného provozu. Evropská komise i Evropský parlament plánují přejít k částečnému fungování na dálku, které by mohlo přinést snížení nákladů i ekologické zátěže. Komise se navíc hodlá zbavit části svých budov, kterých má v současnosti v Bruselu na dvě desítky.

Europoslanci hlasují na dálku od loňského března, kdy zrušili klasická plenární zasedání ve Štrasburku, kam se část z nich vrátila od června. Zákonodárci sice vesměs zdůrazňují výhody osobních jednání, která často mívají lepší výsledky než videokonference, řada poslanců ovšem chce ponechat přinejmenším některé úkony ve virtuálním prostoru.

"Pod tlakem pandemie se nám podařilo parlament vcelku úspěšně digitalizovat. Činí nás to efektivnějšími, umožňuje nám to více se soustředit na práci na legislativě a zároveň být i v častějším kontaktu s občany doma v našich zemích," sdělil ČTK pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, jenž patří k politikům podporujícím částečně distanční práci zákonodárců.

Předseda parlamentu David Sassoli sestavil několik pracovních skupin, jež mají za úkol navrhnout, která jednání by europoslanci mohli absolvovat na dálku a na kterých budou muset být osobně. O jejich podnětech se bude parlament bavit po prázdninách. Omezit přítomnost v kancelářích a tím i nákladné cestování mezi dvěma parlamentními sídly v Bruselu a Štrasburku by částečně měli i zaměstnanci EP.

Podobně je na tom Evropská komise. Podle interního dokumentu citovaného bruselským webem Politico by měli její zaměstnanci nově nejméně jeden a nejvýše tři dny v týdnu pracovat z domova. Zdroje oslovené webem přitom tvrdí, že zatímco vedoucí pracovníci usilují o co největší přítomnost zaměstnanců v práci kvůli jejich kontrole, řadoví úředníci chtějí přesunout do virtuálního prostoru co nejvíce činností.

"Vyjednávání o tom, čemu budeme říkat nový normál, bude velmi napjaté," citovalo Politico šéfa jedné z odborových organizací zaměstnanců unijních institucí Cristiana Sebastianiho. Část generálních ředitelství rozvětveného úřadu s více než 30.000 zaměstnanců hodlá podle něj navrátit provoz komise do předkrizového stavu, zatímco některé špičky včetně komisaře pro rozpočet Johannese Hahna chce zaměstnancům více věřit a zaměřit se na výsledky spíše než na jejich přítomnost v práci.

S omezováním osobní účasti zaměstnanců souvisí i plán, o němž komise informovala na jaře. Unijní exekutiva se chystá do konce tohoto desetiletí prodat polovinu ze svých 50 budov v Bruselu, snížit své kancelářské plochy o více než čtvrtinu na 580.000 metrů čtverečních a ušetřit stovky milionů eur.

Změny se patrně nevyhnou ani Radě Evropské unie, což je orgán reprezentující členské státy. Diplomaté opakují, že videokonference, které se staly hlavním prostředkem jednání ministrů za poslední rok a čtvrt, nejsou plnohodnotnou náhradou osobních jednání. "Nic nenahradí ten osobní kontakt, protože mnohdy to není jenom o tom, co se řeší u stolu, ale spousta těch věcí se dojedná v kuloárech," řekla ČTK česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá.

Generální sekretariát rady sice podle ní usiluje o to, aby se věci vrátily do starých kolejí, tuto variantu však zkušená diplomatka nepovažuje za zcela reálnou. I proto před českým předsednictvím EU, které začne v polovině příštího roku, chystá vedení rady zabezpečený systém videokonferencí, díky němuž by mohla zasedání ministrů fungovat v bezpečnějším režimu než dosud.

Související

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Home Office (práce z domova)

Aktuálně se děje

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

včera

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy