Migrační drama na polských hranicích s Běloruskem pokračuje

Zatím si však obě strany vyměňují především silná slova. EU oznámila, že chce potrestat aerolinky, které se zapojily do přepravy migrantů z krizových oblastí do Běloruska, tamní vůdce Alexandr Lukašenko pohrozil, že na podobné sankce by Minsk mohl odpovědět přerušením tranzitu ruského plynu a zablokováním přepravy zboží přes své území. O situaci podruhé za dva dny mluvila německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Opatření proti aerolinkám by mohlo být součástí připravovaného nového balíčku sankcí vůči běloruskému režimu, řekla dnes novinářům mluvčí Evropské komise. Podle agentury Bloomberg by mezi přepravci mohla být ruská společnost Aeroflot či turecké aerolinie. Aeroflot dnes jakoukoli svou účast na přepravě migrantů popřel, jeho akcie však v reakci na zprávu zaznamenaly pokles. Stejně tak se turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu ohradil proti "neopodstatněným obviněním", že aerolinie Turkish Airlines jsou jednou ze společností dopravujících migranty do Běloruska.

Lukašenko na poradě s vládními představiteli prohlásil, že se při obraně běloruské svrchovanosti a nezávislosti "nezastaví před ničím", a pohrozil přerušením tranzitu ruského plynu.

Nad Běloruskem dnes druhým dnem manévrovaly dva ruské strategické bombardéry. Moskva tak podle Reuters dává Minsku najevo svoji podporu. Kreml nicméně dnes zároveň zopakoval, že Rusko s migrační krizí nemá nic společného.

Německá kancléřka Merkelová během jednání se šéfem Kremlu Putinem za strůjce současné krize označila běloruský režim a obvinila Minsk z toho, že ve svém "hybridním útoku" na EU používá bezbranné lidi. Do oblasti bělorusko-polských hranic v krátkém čase dorazily z Minsku tisíce migrantů, zejména z Blízkého východu. Podle Putina by sedmadvacítka ve snaze najít řešení migrační krize na východní hranici měla obnovit kontakty s Běloruskem. Evropské země po loňských prezidentských volbách, které považují za zmanipulované, neuznávají autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka jako hlavu státu.

Náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki uvedl, že hranici se pokusila násilně překonat skupina 150 migrantů, i když původně tvrdil, že noc na místě byla klidná. Při jednom incidentu udeřil migrant do hrudi větví polského vojáka, který v reakci vypálil dva výstražné výstřely do vzduchu, napsal server Onet.pl. Grodecki také upozornil, že může nastat situace, kdy "někdy kolem večera" mohou migranti zaútočit na polskou hranici. "Jsme na to připravení," dodal.

Polské úřady už před několika týdny vyhlásily výjimečný stav v oblasti kolem hranice. Znamená to, že do ní nemají přístup humanitární organizace ani novináři. Média informující o dění na hranici jsou tak odkázána na mediální výstupy bezpečnostních složek a dalších oficiálních míst.

Také litevská pohraniční stráž dnes oznámila, že v noci na dnešek zabránila skupině asi 35 migrantů překročit bělorusko-litevské hranice. Běloruská pohraniční stráž dnes popřela zprávy o smrti čtrnáctiletého Kurda na běloruské straně hranice, o níž informoval polský portál OKO.press s odvoláním na dva migranty.

Ministři obrany Litvy, Lotyšska a Estonska odsoudili ve společném prohlášení "úmyslnou eskalaci současného hybridního útoku ze strany běloruského režimu" a uvedli, že chování Běloruska "zvyšuje pravděpodobnost provokací a závažných incidentů, které by také mohly přerůst do vojenských akcí".

Také Lukašenko podle médií varoval, že případná provokace na hranici by mohla přerůst v konflikt a že se do uprchlických táborů u polských hranic pašují zbraně a munice z oblasti ozbrojeného konfliktu v Donbasu na východě Ukrajiny. Není však příliš jasné, koho z podobných kroků běloruská strana vlastně viní.

Vyostřená situace u běloruských hranic znepokojuje Ukrajinu, přestože není členským státem Evropské unie. Kyjev k hranici vyšle jako posilu dalších 8500 členů bezpečnostních složek.