Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní

„Abychom o naší době s vámi nemuseli nikdy říkat totéž a srovnávat to s jinou humanitární katastrofou, upřímně si přiznejme: nikdy se nám nežilo tak dobře jako nyní." přednášel zfanatizovaně strnulému hledišti běloruský prezident.

Samozřejmě bychom mohli udělat lépe, ale nemáme to, co máme například v Emirátech a Rusku (takové zásoby nerostných surovin – pozn. red.). Přiznáváme, že bychom neměli uspěchat  revoluční proměny. To není důvod, proč jsme před třetinou století odvedli lid pryč z propasti. A vzali ho pryč."

Zároveň prohlásil, že v Bělorusku není oddělení moci od lidu. Podle něj se reálný peněžní příjem Bělorusů nyní zvýšil desetkrát oproti polovině 90. let.

Lukašenkova řeč popisovala spojenecké vztahy mezi Běloruskem a Ruskem jako o vzor mírové a tvůrčí agendu. Celý jeho projev stavěl moderní Bělorusko do kontrastu s obdobím po rozpadu Sovětského svazu.

Konkrétně zdůraznil, že v minulosti si Bělorusové nemohli dovolit takový luxus jako je maso a domácí spotřebiče, ale nyní, jak řekl: "Bělorusové si stále více mohou dovolit a mohou si koupit i nové auto, mobilní telefon i počítač."

Lukašenko také upozornil na dobu počátku 90. let, kdy v zemi řádili bandité, zejména na dálnicích, ale Bělorusko se s tímto problémem údajně rychle a důrazně vypořádalo.

"Myslím, že ti, kteří odešli do "progresivní" Evropy a Ameriky, oceňují tento úspěch naší bezpečnosti. Nejen já, ale i vy víte, co se tam děje v ulicích. Naši bezpečnost bereme jako samozřejmost. No, díky bohu."

Alexandr Lukašenko sedí v křesle prezidenta Běloruska již od roku 1994. Ne nadarmo je s ním spojováno přirovnání posledního diktátora Evropy.

Narodil se 20. července 1954 ve městě Kopys na východě Běloruska. Pracoval původně v zemědělském družstvu a do politiky vstoupil až v pozdní fázi existence Sovětského svazu. Sám tvrdí, že v roce 1991 byl jediným poslancem v běloruském parlamentu, který hlasoval pro nezávislost republiky na SSSR.

V roce 1994 vyhrál prezidentské volby s slibem potlačit korupci a zlepšit ekonomickou situaci země. Avšak postupně vybudoval autoritářský režim, který utlačuje opozici a ovládá média. Je často označován jako poslední evropský diktátor. Navíc prosadil zákon, který neomezuje počet prezidentských mandátů, což mu umožňuje vládnout nadále.

Státně řízená ekonomika je jeho preferencí, což činí z Běloruska zemi, která více připomíná bývalý Sovětský svaz než současné Rusko nebo Ukrajinu.