Polsko chce od České republiky získat zpět 368 hektarů půdy, o níž se spor táhne od 50. let. Píše o tom polský deník Rzeczpospolita. Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle něj bere záležitost vážně a doufá, že věc dotáhne do konce vláda Petra Fialy.
Polský premiér Mateusz Morawiecki už v březnu 2021 připomněl tehdejšímu českému protějšku Andreji Babišovi dluh na hranicích. Odpověď však byla "obecná a vyhýbavá", píše polský list. Nyní se do věci vložil poslanec PiS Jarosław Krajewski, který v dopise polskému ministerstvu zahraničí a ministerstvu vnitra připomněl český dluh vůči Polsku z roku 1958, kdy se na základě mezinárodní smlouvy mezi Polskem a Československem upravovaly hranice. ČSSR tehdy získala 1205,90 hektaru půdy a Polsko 837,46 hektaru. Předmětem sporu je rozdíl v neprospěch Polska, tedy 368,44 hektaru.
"S politováním musím konstatovat, že Česká republika do dnešního dne nevyrovnala Polské republice tento neoprávněný územní přebytek," napsal Krajewski v dopise.
Rzeczpospolita píše, že české úřady se zavázaly vypracovat soupis pozemků určených k převodu na Polsko. V roce 2014 dokonce takový pozemkový soupis vznikl, ale Češi od něj ustoupili. Už v roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala. V roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, ta však byla zamítnuta.
Rzeczpospolita zdůrazňuje, že PiS bere záležitost vážně. Strana prý doufá, že se věc podaří dotáhnout do konce, protože moc v Česku převzala konzervativní vláda Petra Fialy, se kterou se už podařilo vyjednat mimo jiné dohodu o elektrárně v Turówě.
Europoslanec z lidovecké frakce a bývalý starosta polského Těšína Jan Olbrycht PiS kritizoval za to, že si na řešení sporu zvolila nevhodnou dobu. "Aniž bych zpochybňoval, kdo má pravdu a co si zasloužíme, domnívám se, že v době, v níž se Evropa a svět ocitly v důsledku války Ruska s Ukrajinou, není dobré řešit kontroverzní otázky se svými sousedy," zdůraznil politik v rozhovoru s polským deníkem. Krajewski na to opáčil, že vhodná doba pro uplatnění nároků nebude nikdy a Polsko nemůže na transfer "čekat dalších 200 let".
Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením nynější hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.
V minulosti představitelé českého ministerstva vnitra informovali o tom, že pozemky vytipované ke kompenzaci jsou na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje.
"Polská strana bude důsledně usilovat o to, aby tato otázka byla předmětem dalších jednání s českou stranou za účelem odsouhlasení soupisu pozemků a následného vyjednání mezinárodní smlouvy, která by tvořila právní základ pro převod pozemků na Polskou republiku," uvedl podle polského listu náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk. Zdůraznil, že české úřady polský nárok nezpochybňují, a proto je "nepochopitelný nedostatek konkrétních kroků z české strany". Wawrzyk však upozornil, že kritické hlasy se ozývají z řad českých poslanců, a polské ministerstvo zahraničí proto počítá s pomocí polského Sejmu.
Související
Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml
Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu
Polsko , Mateusz Morawiecki , Petr Fiala (ODS)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
před 2 hodinami
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
před 2 hodinami
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno před 3 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 3 hodinami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 4 hodinami
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 5 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 5 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 6 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 6 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 7 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 8 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 8 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 9 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 9 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 9 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 9 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 10 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 10 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 11 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.
Zdroj: Radek Novotný