Ruské ministerstvo obrany přijme všechna nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti Ruska v případě rozmístění jaderných zbraní na polském území. Na brífinku v Moskvě to v pondělí prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Kreml takto reagoval na slova polského prezidenta Andrzeje Dudy, který v nedávno zveřejněném rozhovoru pro polský deník Fakt připustil možnost rozmístění jaderných zbraní aliance NATO na polském území.
Duda v rozhovoru pro portál Fakt.pl, který vznikl během jeho nedávné návštěvy ve Spojených státech amerických, řekl, že program sdílení jaderných zbraní je už nějaký čas tématem polsko-amerických rozhovorů.
"O tomto tématu jsem se bavil několikrát. Musím přiznat, že jsem vyjádřil naši připravenost. Rusko stále více militarizuje Kaliningrad a nedávno poslalo své jaderné zbraně do Běloruska. Pokud se naši spojenci rozhodnou poslat jaderné zbraně v rámci programu i na naše území, aby se posílilo východní křídlo NATO, tak jsme na to připraveni," uvedl polský prezident.
Americké jaderné zbraně jsou momentálně v rámci programu umístěny ve čtyřech evropských zemích. Konkrétně jde o Belgii, Německo, Itálii a Holandsko. Sdílení jaderných zbraní je součástí politiky jaderného zastrašování, členským zemím aliance bez nich poskytuje jaderné hlavice.
Duda také v nedávném rozhovoru pro litevskou televizi vyzval ostatní členské státy NATO ke zvýšení produkce munice jako prostředku k odstrašení potenciálních ruských útoků. Podle jeho slov je nezbytné, aby Evropa spojila síly s USA a zvýšila výrobu munice, hlavně dělostřeleckých granátů, s cílem zajistit bezpečnost regionu.
Polsko avizovalo připravenost umožnit rozmístění amerických jaderných zbraní na svém území i v červnu 2023, kdy tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že v reakci na rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku má Polsko zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní.
Morawiecki tehdy vyzval všechny členské státy NATO, aby se zúčastnily programu sdílení jaderných zbraní. Dodal, že konečné rozhodnutí sice bude záviset na USA a partnerech v NATO, ale jménem Polska deklaroval, že chce "jednat rychleji".
Americké jaderné zbraně jsou na základě mise Sdílení jaderných zbraní vyslány od listopadu 2009 do Belgie, Německa, Itálie a Nizozemska. Polsko požádalo o zařazení do programu 30. června 2023.
Související
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Polsko , Rusko , Andrzej Duda , Dmitrij Peskov
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
před 53 minutami
Ebola v Kongu stále neustupuje. Potvrdily se další případy i oběti
před 1 hodinou
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
před 2 hodinami
Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici
před 3 hodinami
Číňané provedli raketový test. Teď čelí kritice ostatních zemí
před 4 hodinami
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
před 4 hodinami
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
před 5 hodinami
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
před 6 hodinami
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
včera
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
včera
Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server
včera
Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou
včera
„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA
včera
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
včera
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
včera
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
včera
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
včera
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
včera
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.
Zdroj: Libor Novák