Summit G20 hledal shodu ohledně oteplování, země ho chtějí udržet pod kritickou hranicí

Lídři zemí G20 se dnes na summitu v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůzky, o nichž informovala agentura Reuters. Ve společném prohlášení ale není řeč o konkrétních opatřeních na snižování emisí.

Původně zvažovanou formulaci o snaze "podstatně snížit emise" nahradil nakonec závazek snižovat emise "co nejrychleji, proveditelně a co nejhospodárnějším způsobem".

Politici si stanovili, že do konce letošního roku úplně ukončí financování projektů uhelných elektráren v zahraničí. O výrobě energie z uhlí v jednotlivých zemích a jejím postupném utlumování není v závěrech zmínka, což lze podle agentury AP považovat za vítězství zemí jako jsou Indie a Čína, které jsou na uhlí energeticky závislé.

Stejně tak v dokumentech chybí konkrétní termín, do kdy je třeba emise skleníkových plynů podstatně snížit. Klimatologové hovoří o tom, že pokud nemá oteplování překročit hranici 1,5 stupně, je třeba emise stlačit téměř k nule do roku 2050.

Italský premiér Mario Draghi označil dvoudenní summit G20 za úspěšný a novinářům řekl, že se skupině podařilo dosáhnout významného pokroku v boji proti rostoucí hrozbě globálního oteplování. Odmítl kritiku klimatických aktivistů, že G20 nezašla dost daleko.

Podobně se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který prohlásil, že se skupině podařilo v Římě dosáhnout "hmatatelných" výsledků v oblasti klimatu, ale také pandemie a ekonomiky. Vyjádřil však zklamání nad nedostatečnými závazky Ruska a Číny v oblasti boje proti globálnímu oteplování.

Trochu jiný názor ale vyjádřil generální tajemník OSN Antonio Guterres. Ten prohlásil, že římský summit nepřinesl vše, v co doufal. "Odjíždím z Říma s nenaplněnými nadějemi - ale alespoň nejsou pohřbeny," uvedl na twitteru.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G20 představuje v boji s globálním oteplováním klíčový prvek, protože tyto státy vypouštějí do ovzduší více než tři čtvrtiny celkových emisí. Vyjednavači proto pracovali celou noc na tom, aby se v závěrech schůzky objevil konkrétnější slib opatření pro jejich snižování. Nakonec se však potvrdil odhad komentátorů, kteří předpokládali, že se země na společných závazcích neshodnou nebo budou formulovány vágně.

O závazcích na snižování emisí je v komuniké řeč jen s odkazem na plány jednotlivých zemí. Ty podle G20 mají mít ambicióznější podobu, "pokud to bude nutné".

"Boj proti změně klimatu je klíčovou výzvou naší doby... Buď budeme jednat teď, popereme se s náklady a úspěšně posuneme naše hospodářství na udržitelnější kolej nebo se opozdíme, zaplatíme mnohem vyšší cenou a budeme riskovat, že neuspějeme," řekl dnes premiérům šéf vlády hostitelské země Mario Draghi.

Zodpovědnosti bohatých zemí se ve svém vystoupení dovolával i britský princ Charles. "Je nemožné neslyšet zoufalé hlasy mladých lidí, kteří ve vás vidí správce planety, co drží jejich budoucnost ve svých rukou," řekl následník trůnu. Podle něj katastrofálním důsledkům klimatické změny mohou zabránit jen investice ve výši bilionů dolarů ročně a partnerství veřejné a soukromé sféry.

Související

Více souvisejících

Summit G20 Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy