Interní dokument potvrdil, že Rusko fabuluje. Dopady sankcí budou tvrdé

Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Kontrastuje tak s optimistickými veřejnými prohlášeními ruských činitelů. Informuje o tom agentura Bloomberg, která získala přístup ke kopii tohoto dokumentu. Rusko podle něj čelí prudkému poklesu produkce v klíčových odvětvích a rozsáhlému odlivu mozků.

Dokument je výsledkem několikaměsíční snahy úředníků a odborníků o zhodnocení skutečných dopadů izolace ruské ekonomiky, která je důsledkem ruské invaze na Ukrajinu. Byl vypracován pro schůzku nejvyšších ruských představitelů za zavřenými dveřmi, která se konala 30. srpna, píše Bloomberg.

Dva ze tří scénářů v dokumentu předpokládají, že hospodářský pokles v příštím roce zrychlí a ekonomika se vrátí na předválečnou úroveň nejdříve na konci desetiletí. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta. Všechny tři scénáře počítají s tím, že tlak způsobený sankcemi se bude stupňovat. Odklon Evropy od ruského plynu a ropy by podle dokumentu mohl narušit schopnost Moskvy zásobovat domácí trh.

Dokument rovněž upozorňuje, že Rusko nyní čelí blokádě, která ovlivňuje prakticky všechny formy dopravy. Poukazuje také na technologická a finanční omezení a odhaduje, že do roku 2025 by mohlo zemi opustit až 200.000 odborníků na informační technologie.

Ruští představitelé přitom na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se předpokládalo, a že pokles ekonomiky by letos mohl být menší než tři procenta a v příštím roce zpomalit.

Dokument vyzývá k řadě opatření na podporu ekonomiky a zmírnění dopadů sankcí. Podpora by měla zajistit, aby se ekonomika v roce 2024 vrátila na předválečnou úroveň a následně vykazovala stabilní růst. Tato opatření však zahrnují řadu kroků, které ruská vláda uplatňovala v posledním desetiletí, kdy hospodářský růst převážně stagnoval i bez sankcí.

Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů. Podle dokumentu je sice později možné určité oživení, ale "tyto sektory přestanou být motorem ekonomiky".

Úplné přerušení dodávek plynu do Evropy by mohlo Ruskou federaci připravit o daňové příjmy až 400 miliard rublů (přes 160 miliard Kč) ročně. Výpadek v dodávkách přitom nebude možné plně kompenzovat pomocí nových trhů, a to ani ve střednědobém období, varuje dokument. Upozorňuje také, že tento vývoj si vyžádá snížení těžby, což ohrozí plány Kremlu na zvyšování domácích dodávek plynu. Plány Evropské unie na ukončení dovozu ruské ropy by podle dokumentu mohly rovněž vést k poklesu těžby v Rusku a k problémům se zásobováním ruského trhu.

Hlavním krátkodobým rizikem v souvislosti s omezeními na straně importu je podle dokumentu pozastavování domácí výroby kvůli nedostatku dovážených surovin a součástek. V dlouhodobějším horizontu by pak neschopnost opravovat dovezená zařízení mohla vést k trvalému omezení hospodářského růstu. "Pro některý klíčový dovoz prostě neexistují žádní alternativní dodavatelé," píše se v dokumentu.

Omezený přístup k západním technologiím by podle dokumentu mohl uvrhnout Rusko o jednu až dvě generace za současné standardy, protože země se bude muset spoléhat na méně vyspělé alternativy z Číny a jihovýchodní Asie. Dokument rovněž varuje, že sankce si vyžádají revizi řady cílů, které ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil před válkou, včetně plánů na podporu růstu populace a zvýšení průměrné délky života.

Související

Více souvisejících

Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy