Bělorusko může z pohledu Rusů dopadnout jako Ukrajina, upozorňuje profesor

NÁZOR - Ruská televize Rossija-24 ve čtvrtek ráno náhle oznámila, že odvysílá rozhovor s prezidentem Vladimirem Putinem, který se bude týkat nejaktuálnějších otázek, připomíná politolog Nikolaj Petrov v komentáři pro server Moscow Times. Profesor z moskevské Vysoké ekonomické školy dodává, že silně zklamán byl každý, kdo doufal, že Putin promluví o otravě Alexeje Navalného či pokračujících masových protestech v Chabarovsku.

Vladimír Putin a Alexander Lukašenko
doporučujeme

Pravý důvod? Bělorusko

Na Putina se sice stále více obracejí světoví politici ohledně stavu lídra ruské opozice Navalného, přesto se ukázalo, že hlavními tématy rozhovoru byly ruské "úspěchy" v boji s koronavirem, ruská vakcína Sputinik V, zotavování ekonomiky země z koronavirové krize a postoj Kremlu k situaci v Bělorusku, shrnuje odborník. Právě poslední téma označuje za pravý důvod rozhovoru, jelikož jako jediné přineslo aktuální informace.

"Putin využil rozhovor k vyjádření podpory jak běloruskému prezidentovi Alexanderu Lukašenkovi, tak jeho plánu přijmout novou ústavu, coby základ pro nové parlamentní a prezidentské volby," píše politolog. Zmiňuje prohlášení šéfa Kremlu ohledně situace v Bělorusku, že podle jeho názoru projevují tamní bezpečnostní složky "chvályhodnou zdrženlivost".

Ruský prezident také varoval, že vytvořil záložní uskupení bezpečnostních jednotek, které by mohlo být nasazeno, pokud by se situace v Bělorusku vymkla z kontroly, upozorňuje profesor. Dodává, že Putin představil i dohodu s Lukašenkem, podle níž Rusko poskytne svému sousedovi pomoc v hodnotě miliardy dolarů (zhruba 22 miliard korun, pozn. redaktora).

Podle autora komentáře Kreml zjevně nahlíží na situaci v Bělorusku optikou své vlastní geopolitické konfrontace se Západem a po krátkém vyčkávání, které mělo ukázat, zda je Lukašenkova vládnoucí elita nadále loajální, se konečně rozhodl přidat na stranu "svého parchanta" v Minsku.

"Nepomohlo, že Západ projevil extrémní opatrnost, aby se vyhnul vyprovokování ruského zásahu, ani to, že běloruští demonstranti nejsou viditelně prozápadní, natož protiruští," pokračuje Petrov. Soudí, že bod zlomu pro pozici Kremlu ve skutečnosti přišel dříve, ve chvíli kdy Moskva na Lukašenkovu žádost vyslala do Minsku mediální specialisty, politické stratégy a "bezpečnostní experty".

Během předchozího víkendu začala o situaci v sousední zemi zcela jinak informovat ruská státní média, konstatuje odborník. Poukazuje, že Kreml sice nemá žádný důvod preferovat Lukašenka a činilo mu jisté zlomyslné potěšení 18 dní sledovat diktátorovy potíže, ale zároveň nemá zájem sledovat svržení běloruského režimu, především v důsledku občanského povstání.

Nyní se tedy zdá, že Putin je připraven pomoci svému zoufalému autoritářskému kolegovi, domnívá se politolog. Vysvětluje, že Kreml čelí volbě mezi zachováním spojenectví s běloruským režimem - byť s Lukašenkem u moci - a výhledem na změnu tohoto režimu pod společenským tlakem, přičemž zjevně preferuje první možnost.    

Protesty nemají u Rusů podporu

Ve chvíli, kdy Putin vyjádřil veřejně podporu Lukašenkovi a potvrdil svou připravenost vyslat "bezpečnostní rezervy", bude-li to nutné, nezávislé ruské sociologické Levadovo centrum zveřejnilo průzkum ohledně postoje Rusů k volbám a protestům v Bělorusku, poukazuje Petrov. Konstatuje, že podle něj většina z nich, podobně jako jejich prezident, preferuje zachování statutu quo v této zemi.

Jako dva hlavní důvody Rusové zmiňovali pocit, že nepokoje v Misku jsou "vyprovokovány" západními silami (39 %), případně tamní opozicí (25 %), upozorňuje profesor. Dodává, že jen čtvrtina respondentů chová k běloruským demonstrantům sympatie, třetina je indiferentní a dvě pětiny je vnímají negativně.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ačkoliv jen 48 % (Rusů) věří, že volby v Bělorusku byly férové či v zásadě férové, 57 % prohlásilo, že by preferovalo setrvání Lukašenka před převzetím moci příslušníkem opozice," píše politolog. Tyto veřejné nálady, které podle něj mohou být sotva výsledkem pouze několika dnů vymývání mozků ruskou státní televizí, označuje Petrov za depresivnější než Putinovo stanovisko.

Průzkum odhalil ani ne tak nedostatek sympatie a solidarity se sousedním bratrem, ale především to, že Kremlu a jeho propagandistům se během dlouhých let podařilo nastavit způsob, kterým Rusové pohlížejí na svět, uvádí Petrov. Tvrdí, že nyní tak jejich strach ze "ztráty Běloruska" převažuje nad sympatiemi se samotnými Bělorusy a jejich pokojnými protesty.

"Je však ironií, že právě tento postoj může stát Rusko ztrátu Běloruska, stejně jako (Rusko) již ztratilo Ukrajinu," uzavírá expert.   

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Ruská stíhačka se zřítila během výcviku, možná byla sestřelena

23.09.2020 17:07 Ruskou stíhačku Su-30, která se v úterý zřítila u Tveru, mohla omylem sestřelit jiná stíhačka během…

Lukašenko přes pokračující protesty složil prezidentskou přísahu, podle…

23.09.2020 15:48 Aktualizováno Alexandr Lukašenko dnes nečekaně složil přísahu a již pošesté za sebou nastoupil do funkce…

Hrozí kolaps na hranici. Britské kamiony by mohly na vstup do EU čekat až…

23.09.2020 14:34 Až dva dny by na odbavení mohly od počátku příštího roku čekat kamiony přijíždějící z Británie do…

Británie chce potírat misogynii. Nenávist k ženám má být podle komise…

23.09.2020 13:47 Britská nezávislá právní komise, která navrhuje možné změny zákonů, doporučuje v Anglii a Walesu…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama