V Kosovu přestaly kvůli pandemii vycházet všechny tištěné noviny

Ibrahim Gashi prodával 35 let noviny v centru Prištiny, dokud nepřestaly vycházet. Účetnímu a sběrateli novin Azemu Qerkinimu chybí doby, kdy jezdíval pro výtisky do Skopje v sousední Severní Makedonii. Novinář Imer Mushkolaj sní o tom, že si ještě bude moci vypít svou kávu a u toho listovat denním tiskem.

Až do března loňského roku vycházelo v Kosovu pět tištěných deníků, byť v malých nákladech. Jeden z nich, Koha Ditore, prodal asi 10.000 výtisků denně ve dnech, kdy se psalo o zajímavých událostech. Od začátku pandemie se však v Kosovu žádné noviny fyzicky netisknou, jsou pouze v on-line verzích, napsala agentura AP.

Pandemie byla "poslední kapkou, která bohužel učinila z Kosova jedinou zemi bez tištěných novin v Evropě, možná i šířeji," říká Mushkolaj.

Šéfredaktor Koha Ditore Agron Bajrami by se rád k tištěné verzi vrátil. "Mnozí, spíše zřejmě starší generace, by chtěli číst tištěné noviny, aby se mohli dotýkat papíru," říká. "V tuto chvíli to ale není ekonomicky možné," dodává.

Internetové noviny mají jiný obchodní model, než který testoval Koha Ditore. Deník svádí namáhavý boj o to, aby "vysvětlil lidem, že musejí platit za zprávy, které konzumují", říká Bajrami.

Byl to lockdown, který tisk novin v Kosovu ukončil. Celé měsíce byli lidé doma, nemohli na ulici, aby si koupili noviny, a úměrně tomu se snížila i inzerce. Lidé se proto uchýlili k smartphonům a televizi.

Redaktoři se museli přeškolit na on-line zpravodajství. "Technologie přiměla mnoho novin, bývalých tradičních novin, aby se chovaly, jako kdyby informovaly živě," říká Bajrami s tím, že se v důsledku toho velice snížily profesionální standardy.

Portály velmi často věnují více pozornosti rychlosti zpráv než jejich přesnosti, říká Mushkolaj, který v Kosovu vede sdružení tištěných médií. Lidé, obzvláště ti starší, mají potíž odlišit reálný příběh o falešné zprávy. "Starší generace ztratila svůj hlavní zdroj informací ...a zábavy," dodává.

Sběratel Qerkini si myslí, že nedostatek tištěných médií je důvodem, proč se mladší generace v Kosovu nesprávně učí dějiny tohoto mladého státu.

Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Bělehrad nezávislost neuznal a bojuje proti ní diplomatickými prostředky. Mezi státy, které nezávislost Kosova uznaly, je vedle USA například i většina zemí Evropské unie, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují především Rusko a Čína.

"Knihu či noviny nelze ničím nahradit, ať už počítačem, internetem, facebookem, twitterem nebo jakýmkoliv technologickým programem," říká Qerkini.

"Kosovo přestalo psát své mladé dějiny a bohužel psané dějiny přestaly existovat - už alespoň rok," dodává Mushkolaj. Bez vládní podpory, která v těchto těžkých časech patrně k dispozici nebude, je podle něj složité si představit, že se noviny opět začnou tisknout.

Ačkoliv už více než rok nemá co prodávat, k prodejci denního tisku Gashimu stále chodí lidé, aby se ho zeptali, zda má nějaké novinky - o tom, kdy se zase noviny začnou tisknout.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády

Ukrajinský soud v pátek nařídil vazbu pro ministra zemědělství Mykolu Solského kvůli podezření z účasti na nelegálním získání státní půdy v hodnotě téměř sedmi milionů eur. Informaci poskytla agentura TASR s odvoláním na Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy