WHO doporučuje otevření hranic jen po splnění přísných kritérií

Pokud se některé evropské země rozhodnou v létě otevřít své hranice pro turisty, měly by tak činit postupně a splnit přitom řadu přísných kritérií. Na dotaz ČTK to na dnešní on-line tiskové konferenci řekl šéf regionální pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Jedním z hlavních kritérií je podle něj mít epidemii covid-19 pod kontrolou. Kluge na konferenci rovněž vyzval k větším investicím do zařízení, která pečují o seniory.

Český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch minulý týden uvedl, že čeští turisté by v letní sezóně mohli do vybraných zemí s nízkým rizikem koronavirové nákazy. Česko o tom podle něj jedná s Chorvatskem a Slovenskem. Rakouský kancléř Sebastian Kurz v úterý oznámil, že jeho vláda vyjednává o otevření hranic pro turisty s Německem a Českem. Obě země jsou totiž podle Kurze stejně úspěšné v boji s koronavirem jako Rakousko.

Šéfa evropské pobočky WHO Kluge dnes prohlásil, že nyní je příliš brzy na to, aby bylo možné říci, co léto přinese. Jakékoli uvolňování opatření na hranicích by ale mělo být postupné.

Země, které se rozhodnout otevřít turistům ze sousedních států, by podle Klugeho měly splnit řadu přísných kritérií. Měly by mít důkazy, že epidemie je pod kontrolou, měly by mít volnou kapacitu v nemocnicích, aby zvládly případný nárůst počtu nakažených, či velmi dobře informovat občany. Zajištěné by měly být také hygienické podmínky a dodržování odstupu mezi lidmi. Důležité je rovněž to, aby takové země byly schopné vypořádat se s případy nákazy u lidí přijíždějících z ciziny. "Skutečně tu není místo pro přílišné sebeuspokojení," zdůraznil představitel WHO.

Přílišné uspokojení z dosažených pokroků je podle Klugeho už nyní "naším nejhorším nepřítelem". "Nesmíme sami sobě dovolit, abychom věřili, že jsme v bezpečí," zdůraznil. Jakékoli zmírnění opatření přijatých v boji s koronavirem je podle něj nutné dobře promyslet. Už nyní je totiž podle šéfa evropské pobočky WHO jasné, že Evropu čeká druhá vlna epidemie. Důležité ale je, aby se státy v období mezi vlnami připravovaly "na nejhorší scénáře".

Kluge zdůraznil, že téměř 50 procent všech případů onemocnění covid-19 připadá na evropský region, do kterého WHO počítá i Turecko, Rusko a středoasijské státy. Podle něj se situace sice začíná zlepšovat ve Španělsku, alarmující je ale nárůst počtu případů ve východní části regionu: v Rusku, Turecku, na Ukrajině, v Uzbekistánu či Bělorusku.

Až polovina všech lidí v Evropě, jejichž úmrtí je spojované s koronavirem, zemřelo podle šéfa pobočky WHO v domech s pečovatelskou službou či v domovech důchodců. "To je nepředstavitelná lidská tragédie," řekl. Zároveň zdůraznil, že mnoho klientů těchto sociálních zařízení má velkou šanci na uzdravení z covid-19, pokud dostanou dobrou péči. "Naší povinností je nenechat nikoho na holičkách," řekl.

"Napříč evropských regionem ale byla dlouhodobá péče notoricky zanedbávána," zdůraznil Kluge. Do budoucna by se podle něj země měly soustředit na investice do těchto zařízení, jejichž zaměstnanci jsou nyní přepracovaní a finančně podhodnocení.

Související

Více souvisejících

WHO (Světová zdravotnická organizace) hranice Česká republika Rakousko Sebastian Kurz Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

včera

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy