Zelenskyj by rád vedl přímá jednání s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že je připraven vést přímá jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení konfliktu s proruskými separatisty v ruskojazyčném Donbasu na východě Ukrajiny a o navrácení okupovaných území.

Na tiskové konferenci v Kyjevě také uvedl, že by se rád osobně setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, aby spolu urovnali všechny spory, kvůli kterým Budapešť blokuje ukrajinskou cestu do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Žádné termíny jednání však neuvedl.

Kyjev za "okupovaná území" označuje Krym, anektovaný Ruskem v březnu 2014, a také povstalci ovládnutou část Donbasu. Rusko prohlašuje, že Krym je navždy ruský a že o tom ani nebude jednat, a nadále popírá, že by vojensky podporovalo separatisty. Konflikt si od dubna 2014 vyžádal přes 13.000 mrtvých. Mírové dohody uzavřené v Minsku v roce 2015 sice výrazně snížily intenzitu bojů, ale v politickém urovnání konfliktu se dosud nepodařilo pokročit. Zelenskyj před rokem nastoupil do nejvyššího úřadu se sliby, že ukončení války bude jeho prioritou, dosud se mu však nějakého posunu či dokonce přelomu nepodařilo dosáhnout.

"Nehledě na to, že společnost různě hodnotí přímá jednání prezidentů Zelenského a Putina, jsem přesvědčen, že to musíme udělat. Nezavrhnout mírové dohody z Minsku, ale postupovat paralelně, jinudy. Jsou některé věci, které lze pochopit jen při setkání mezi čtyřma očima, a jsou některé odpovědi, které lze slyšet jen mezi čtyřma očima, aby se daly vyvodit stoprocentně jisté závěry," řekl Zelenskyj. Podle agentury Interfax-Ukrajina také prohlásil, že si dává ještě rok, aby dosáhl úspěchu podle minských dohod.

"Budeme bojovat do konce za minské dohody, protože s tím jsou spjaty (západní) sankce proti Rusku. Dobře víte, že je chce zrušit nejen Rusko, ale i hodně evropských zemí, které chápu, protože ekonomicky kvůli sankcím strádají," řekl. Dodal, že diplomatické snahy o urovnání konfliktu podle minských dohod zbrzdila pandemie způsobená koronavirem, ale že by nerad postupoval podle alternativních plánů, i když i ty existují.

"Pokud jde o prezidenta Ruska. Nic s tím nenaděláme, musíme s nimi jednat, abychom se domluvili. Opakuji, že jsem připraven k jednáním v jakémkoliv formátu, pokud nás to přiblíží k ukončení války. Potřebujeme výsledek, všechno (ostatní) je mi jedno," zdůraznil.

Zelenskyj se s Putinem setkal loni v prosinci na summitu v Paříži, kde se vedla jak čtyřstranná jednání s účastí francouzského hostitele Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové, tak s Putinem jednal bilaterálně. Další summit měl následovat v dubnu, ale "kvůli koronaviru se každá země potýká s vlastními problémy", poznamenal Zelenskyj podle agentury AFP. Dodal, že o dalším čtyřstranném summitu jednal s Francií a Německem a že všichni souhlasí, že další summit by měl následovat, jakmile pandemie ustoupí.

Rusko minulý měsíc ústy ministra zahraničí Sergeje Lavrova vytklo Kyjevu, že po pařížském summitu nenásledoval žádný pokrok, s výjimkou částečné výměny vězňů a zajatců.

Související

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

před 47 minutami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy