Koalice ochotných: Evropští lídři slibují vyšší výdaje na obranu. Z Ukrajiny se musí stát "ocelový dikobraz"

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že na summitu zazněla „nová oznámení“ od několika evropských zemí, které se zavázaly navýšit své obranné výdaje. Konkrétní detaily však nesdělil. Uvedl to deník Politico.

Rutte se setkal s britským premiérem Keirem Starmerem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími evropskými i světovými lídry v Londýně. Americký prezident Donald Trump se summitu nezúčastnil.

„Musíme dosáhnout výsledků společně,“ prohlásil britský premiér Keir Starmer po setkání s evropskými lídry. „Dnes se nacházíme na historické křižovatce.“ Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron oznámili, že povedou iniciativu k předložení mírového plánu, který mají v úmyslu představit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Summit přichází v době, kdy se evropští představitelé snaží udržet jednotu poté, co se páteční setkání mezi Volodymyrem Zelenským a Trumpem v Bílém domě změnilo v napjatou výměnu názorů. Zelenskyj byl nakonec požádán, aby budovu opustil, aniž by podepsal dohodu o nerostných surovinách, která měla Ukrajinu pevněji propojit s americkou bezpečnostní politikou.

Po summitu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová varovala: „Naléhavě musíme znovu vyzbrojit Evropu.“ Oznámila, že ve čtvrtek představí „komplexní plán“ na posílení obrany kontinentu. „V podstatě jde o to, aby se z Ukrajiny stal ocelový dikobraz, který je pro potenciální okupanty nestravitelný,“ dodala.

Evropští lídři se nyní připravují na klíčové setkání v Bruselu, kde budou jednat o dalším postupu vůči Ukrajině i o vlastní obranné strategii.

Více než 5 000 raket protivzdušné obrany pro Ukrajinu

Britský premiér Keir Starmer oznámil po evropském summitu dohodu o uvolnění 1,6 miliardy liber (2 miliardy dolarů) prostřednictvím britského exportního financování na nákup více než 5 000 raket protivzdušné obrany pro Ukrajinu. Peníze mají být investovány do britského obranného průmyslu, zejména do zbrojní výroby v Belfastu. Uvedl to server Kyiv Post.

Starmer zároveň vyzval evropské lídry k jednotě, aby Ukrajina mohla vyjednávat v „nejsilnější možné pozici“, protože jakákoli mírová dohoda „musí být podpořena silou“.

„Shodli jsme se, že jakýkoli trvalý mír musí zajistit suverenitu a bezpečnost Ukrajiny a Ukrajina musí být u stolu (při vyjednávání),“ zdůraznil Starmer. 

Britský premiér také na summitu oznámil čtyři klíčové kroky k zajištění stability Ukrajiny. Mezi ně patří udržení vojenské pomoci a zesílení ekonomického tlaku na Rusko, zajištění ukrajinské suverenity a bezpečnosti, posílení obrany Ukrajiny v případě mírové dohody a vytvoření „koalice ochotných“ k poskytnutí bezpečnostních záruk. Starmer zdůraznil, že k úspěchu je nezbytná podpora Spojených států, což vyzdvihl i po svém předchozím setkání s Donaldem Trumpem.

Spojené království a Francie vyjádřily ochotu nasadit v budoucnu až 30 000 mírových jednotek na Ukrajinu, pokud dojde k mírové dohodě. Německo zatím rozmístění vojáků odmítlo, ale podle agentury Reuters tamní obranní představitelé připustili, že by se o této možnosti mohlo uvažovat po vytvoření konkrétního rámce. Americký prezident Donald Trump mezitím prohlásil, že je otevřen myšlence evropských mírových jednotek na Ukrajině, což však Kreml odmítá.

Na otázku ohledně sporu mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem Starmer uvedl, že USA zůstávají „spolehlivým spojencem“ Spojeného království. Zároveň reagoval na obavy, zda by se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu mohly týkat i zemí mimo Evropu, a jako příklad uvedl Kanadu. Nepotvrdil však, zda se Kanada skutečně zapojí do případného nasazení vojáků.

Co se týče budoucího zapojení Ruska do jednání, Starmer přiznal, že Moskva se nakonec nevyhnutelně stane jejich součástí. Zdůraznil však, že „nemůžeme k tomu přistupovat na základě toho, že Rusko diktuje podmínky jakýchkoli bezpečnostních záruk, než jsme se vůbec dostali k dohodě“. Připomněl také, že Rusko má dlouhou historii porušování příměří a mezinárodních dohod.