Putin je pod tlakem. Prigožin byl jeho výtvor a obrátil se proti němu, míní šéf MI6

Šéf britské rozvědky Richard Moore poskytl serveru Politico rozhovor o současném stavu ruského režimu a roli MI6 ve vzpouře Jevgenije Prigožina. Žádnou roli totiž nehrála, rozvědka měla potíž dění v Rusku vůbec porozumět. Moore zavítal u příležitosti výročí Pražského jara zavítal do Prahy. Československo popsal jako poslední zemi, která viděla ruské tanky valící se přes její hranice. 

Server Politico zveřejnil rozhovor se šéfem britské rozvědky MI6 Moorem. Stalo se tak u příležitosti jeho návštěvy Prahy, pro níž se rozhodl kvůli výročí Pražského jara. „Toto je poslední evropská země, která viděla ruské tanky valící se před její hranice, a tam se nachází Ukrajina,“ vysvětlil důvod své návštěvy české metropole.

Vyjádřil se například ke kritice ukrajinských sil za to, že v rámci protiofenzívy postupují pomalu. „No, je to tvrdá práce a jak víte, ukrajinští představitelé a armáda se tomu nevyhýbají. A Rusové měli šanci postavit se do obrany, kterou je velmi těžké překonat,“ nastínil.

„Vracím se ale k tomu, že ukrajinští velitelé v dosti ostrém kontrastu se svými ruskými protějšky chtějí zachránit životy svých vojáků, a proto postupují s náležitou opatrností. Stále obsadili více území za měsíc, než se Rusům podařilo za rok,“ zdůraznil Moore.

Šéf britského ekvivalentu americké CIA upozorňoval před možným ponížením ruského prezidenta Vladimira Putina. „Nikdo nechce ponížit Putina a tím méně nechce nikdo ponížit velký ruský národ. Ale cesta pro ně je velmi jasná: Stáhněte všechny své jednotky,“ vyzval.

„Většina konfliktů končí nějakým druhem vyjednávání. Je na Ukrajině, aby definovala podmínky míru, ne na nás. Naším úkolem je pokusit se je postavit do co nejsilnější pozice, ze které lze vyjednávat z pozice síly, a to je to, co máme v úmyslu udělat,“ vylíčil Moore.

Varoval ale, že Putin je pod tlakem. „Myslím, že se pravděpodobně cítí pod nějakým tlakem. Prigožin byl jeho výtvor, a přesto se proti němu obrátil. Opravdu se Prigožinovi nebránil,“ podotkl s tím, že ruský prezident následně uzavřel dohodu, aby „si zachránil kůži s využitím dobrých služeb vůdce Běloruska“.

Šéf MI6 hodlá nejednotnosti všech Rusů využít. Vyzval proto Rusy rozčarované chováním Vladimira Putina ke spojení s britskými bezpečnostními složkami. „Pravdou je, že lidé k nám stále přicházejí, a samozřejmě tím riskují. Ale staráme se o lidi, kteří k nám přicházejí a pracují s námi. A samozřejmě, že naše úspěchy nejsou nikdy známé,“ podotkl.

Napříč ruskými elitami podle něj existují hluboké trhliny. Vysoce postavení činitelé ruského ministerstva obrany jsou navíc stále stejným zdrojem nespokojenosti, jako před vzpourou wagnerovců.

Odmítl ale tvrzení, že by za vzpourou stály západní zpravodajské služby. „Je velmi lichotivé, že si prezident Putin myslí, že za tím stojí moje služba. Závratný sled událostí před, během a po vzpouře bylo trochu obtížné si vysvětlit,“ uvedl.

Během rozhovoru narážel také na ukončenou spolupráci Putina s Prigožinem a následnou dohodu s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. „Jsem si jistý, že si musí uvědomit, že ve státě Dánsko, abych citoval Hamleta, je kolem něj něco hluboce shnilého a on musel tuto dohodu přerušit, a bylo to dost ponižující. Musel jít a uzavřít dohodu s Lukašenkem, aby si toho dne zachránil kůži.

Agentura MI6, kterou Moore vede, vznikla v roce 1909. Britská vláda její existenci oficiálně potvrdila až na konci století – roku 1994. Okolo ní se postupně rozvinula rozsáhlá mytologická tradice, která vyvrcholila vznikem postavy Jamese Bonda neboli agenta 007.

Server Politico přirovnal MI6 k americké Ústřední zpravodajské službě (CIA). V Británii totiž figuruje ještě agentura MI5, která má podobnou náplň práce jako americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Figuruje tedy zejména na území Spojeného království, zatímco MI6 má působnost po celém světě.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.
Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan

Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin Richard Moore

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy