Ukrajinští Maďaři před klíčovým summitem vyzvali Orbána, aby podpořili přijetí do EU

"Ukrajina v uplynulém roce výrazně pokročila v implementaci doporučení Evropské komise v otázce zabezpečení práv národnostních menšin. Nový návrh zákona přijatý ukrajinským parlamentem výrazně odráží zájmy národnostních menšin a těší se naší plné podpoře," uvedli představitelé Maďarů na Ukrajině.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pondělí prohlásil, že Maďarsko očekává návrat menšinového zákona k podmínkám z roku 2015, píše 444.hu. Szijjártó se v pondělí poprvé od začátku ruské invaze setkal v Bruselu se šéfem ukrajinské diplomacie Dmitrem Kulebou.

Ukrajinský parlament 8. prosince schválil novely zákonů, které implementují očekávání Evropské unie. Je mezi nimi i zákon o právech národnostních menšin. Orbán argumentuje proti zahájení diskuse o členství Ukrajiny v EU zejména nepříznivou situací maďarské menšiny žijící na Ukrajině.

Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli krátce setkali v Buenos Aires u příležitosti inaugurace nového argentinského prezidenta Javiera Mileia. Vstup Ukrajiny do EU bude jedním z hlavních témat blížícího se summitu, Maďarsko ale dlouhodobě vystupuje proti přístupovým jednáním.

Podle serveru New Voice of Ukraine (NVU) se politici se setkali před nadcházejícím summitem Evropské unie. Tam mohou být na programu i přístupová jednání Ukrajiny do EU, které Orbán odmítá.

Z nahrávky zaznamenané v místnosti pro hosty argentinského parlamentu není jasné, o čem maďarský premiér s ukrajinským prezidentem hovoří. Zelenskyj ale popsal rozhovor s maďarským premiérem Orbánem jako "maximálně upřímný". 

"(Rozhovor) byl maximálně upřímný a samozřejmě se týkal našich evropských záležitostí," řekl Zelenskyj ve videu zveřejněném na sociální síti. Maďarský premiér "v souvislosti se vstupem Ukrajiny do Evropské unie signalizoval, že členské státy EU o této otázce neustále diskutují," uvedl po setkání Orbánův mluvčí Bertalan Havasi.

Podle serveru Politico Budapešť stále blokuje jedno z hlavních témat blížícího se summitu EU. Server se odkazuje na dva diplomaty s přístupem k debatám velvyslanců při EU (COREPER), kteří připravují agendu pro jednání šéfů vlád a států eurobloku.

V klíčových otázkách o uvolnění pomoci pro válkou zasaženou Ukrajinu (ve hře je až 50 miliard eur pro období 2024 - 2027) nebo otevření přístupových jednání s Kyjevem nenastal žádný pokrok. Nezměnily to ani celodenní nedělní rozhovory, kterým minulý týden předcházelo setkání maďarského premiéra Viktora Orbána s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a telefonický rozhovor se španělským premiérem Perem Sánchezem.

Politico píše, že nad summitem EU se vznáší "Orbánův stín", protože maďarský lídr se postavil proti otevření přístupových jednání s Ukrajinou a to i přesto, že Evropská komise v listopadu tuto možnost doporučila, spolu s Moldavskem.

Orbán pohrozil, že na summitu využije právo veta na zablokování vyplácení navrhovaných 50 miliard eur pro Ukrajinu. Lídři členských zemí EU musí na summitech všechna rozhodnutí schválit jednomyslně.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v listopadu doporučila lídrům EU otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. V případě Gruzie komise doporučila udělení kandidátského statutu.  Uvedl to server CNN.

Vzhledem k výsledkům dosaženým Ukrajinou a Moldavskem v pokračujícím reformním úsilí EK doporučila, aby Rada EU zahájila přístupová jednání s oběma zeměmi. V případě Gruzie Komise vzhledem k dosaženým výsledkům doporučuje, aby členské země EU udělily Gruzii statut kandidátské země za předpokladu, že podnikne několik doporučených kroků.

Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, eurokomise doporučuje zahájit přístupová jednání s touto zemí, až bude dosaženo potřebného stupně souladu s kritérii členství. Von der Leenová upřesnila, že Sarajevo musí vyvinout další úsilí ke splnění klíčových priorit uvedených ve stanovisku EK.

Zpráva EK poskytuje podrobné hodnocení současného stavu a pokroku v eurointegračním úsilí, kterého dosáhly Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie , Srbsko, Turecko a poprvé také Ukrajina, Moldavsko a Gruzie.

Komise se zaměřila zejména na pokrok v provádění základních reforem a na poskytnutí jasných pokynů k budoucím reformním prioritám. Zároveň zdůraznila, že přistoupení je a zůstane procesem založeným na zásluhách, který závisí na pokroku dosaženém každou zemí.

"Rozšíření je životně důležitou politikou Evropské unie. Dokončení rozšiřování je výzvou dějin, přirozený horizont naší Unie. Dobudování Unie má také silnou ekonomickou a geopolitickou logiku. Dosavadní vlny rozšíření ukázaly obrovské výhody pro přistupující země i pro EU. Bude to vítězství pro všechny nás, uvedla šéfka eurokomise.

Zelenskyj po návštěvě von der Leyenové v Kyjevě uvedl, že očekává, že přístupová jednání Ukrajiny s Evropskou unií začnou ještě letos. "Od předsedkyně Evropské komise jsem slyšel pozitivní signály ohledně našeho pokroku pro začátek jednání," řekl Zelenskyj ve večerním videovzkazu. Von der Leyenová dříve pochválila Ukrajinu za pokrok v oblasti reforem, kterého Kyjev dosáhl i v době války.

"Musím říct, že jste udělali velký pokrok. Je působivé to vidět," uvedla šéfka EK po setkání se Zelenským v Kyjevě. "Vedete existenční válku a zároveň hluboce reformujete svou zemi," ocenila Ukrajinu.

"Dosáhli jste mnoha milníků při reformě vašeho soudního systému, omezení vlivu oligarchů, boji proti praní špinavých peněz a mnoho dalšího," řekla s tím, že jde o výsledek tvrdé práce. Ocenila také významný pokrok Kyjeva v modernizování ukrajinského hospodářství.

Ukrajina je podle ní velmi blízko ke splnění požadavků potřebných ke vstupu do Evropské unie. O začátku přístupových rozhovorů by měli rozhodovat lídři členských států EU v prosinci. Zelenskyj v proslovu uvedl, že Ukrajinci by si měli zvyknout na integraci do EU. Čas, kdy bude ukrajinská vlajka vlát v Bruselu spolu s vlajkami dalších členských států Unie, se podle něj blíží.

Ukrajina požádala o členství v EU krátce po začátku ruské invaze v únoru loňského roku, a v červnu ji byl udělen statut kandidátské země. Šéfka Evropské komise zdůraznila, že Kyjev udělal značný pokrok v procesu směrem k členství v EU. Rozšíření EU bude jedním z klíčových témat summitu, a Evropská komise do té doby předloží zprávy týkající se žádostí o členství od Ukrajiny a Moldavska.