Ukončím válku do 24 hodin, prohlašoval Trump. Když ho Zelenskyj pozval na Ukrajinu, přijet odmítl

"Respektuji prezidenta Zelenského, ale myslím si, že v této době by nebylo vhodné jet na Ukrajinu," napsal Trump podle serveru Newsweek ve stanovisku pro americký konzervativní zpravodajský web Newsmax.

Dále uvedl, že vztahy s Ukrajinou má nyní na starosti administrativa Joea Bidena "a já bych nechtěl vyvolat střet zájmů". V polovině září Trump tvrdil, že pokud bude znovuzvolen prezidentem USA, válku na Ukrajině může ukončit do 24 hodin. Jak by to udělal nekonkretizoval.

Zelenskyj v rozhovoru pro Meet the Press, který byl odvysílán v neděli, pozval Donalda Trumpa na návštěvu Ukrajiny a řekl, že pokud Trump přijede do Kyjeva, za 24 minut mu vysvětlí, "že tuto válku nemůže zvládnout."

"Bývalý prezident Trump řekl, že (za) asi 24 hodin dokáže ukončit válku. Za mě...co k tomu říci? Je velmi vítán. Prezident Biden tu byl a myslím, že rozuměl některým detailům, kterým můžete porozumět, jen když jste tady," řekl a Trumpa pozval na návštěvu.

Prezident Zelenskyj také varoval, že pokud Rusko porazí Ukrajinu, zaútočí na země NATO, takže do konfliktu v Evropě budou zataženi i američtí vojáci. Zopakoval, že jeho země je závislá na americké vojenské pomoci, proti které je Trump a mnozí opoziční republikáni.

Joe Biden naléhal na Kongres, aby schválil dodatečné výdaje ve výši 106 miliard dolarů. Většina této částky měla jít na posílení obranyschopnosti Ukrajiny. Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány místo toho minulý týden schválila návrh zákona o poskytnutí pomoci Izraeli ve výši 14,5 miliardy dolarů.

Zelenskyj se přitom obává, že rétorika Washingtonu v obdobím před příštími prezidentskými volbami může oslabit americkou pomoc pro Ukrajinu. Šéf diplomacie EU Josep Borrell upozornil, že pokud politické spory ve Spojených státech podkopou podporu Washingtonu pro Kyjev, Evropa nebude schopna tuto mezeru vyplnit. 

Biden už dříve přiznal, že chaos uvnitř Republikánské strany, který paralyzuje jednu z komor amerického Kongresu, vyvolává znepokojení v souvislosti s pomocí pro Ukrajinu. Prezident tak reagoval na vývoj v Kongresu, kde byl republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy odvolán z funkce.

Tomu předcházela vzpoura poslanců z radikálního křídla Republikánské strany, kteří jsou proti uvolnění dodatečných financí pro Kyjev. Borrell je ale přesvědčen, že sama Evropa Ukrajině pomoci nedokáže.

"Ukrajina potřebuje podporu od Evropské unie...ale i podporu od Spojených států," řekl Borrell na summitu ve španělské Granadě. "Dokáže Evropa vyplnit mezeru po Spojených státech? Inu, Evropa určitě nemůže nahradit USA," dodal.

Zelenskyj přitom otevřeně přiznává, že délka války s Ruskem a vítězství v ní bude záviset na podpoře, kterou Ukrajina obdrží od svých spojenců. Uvedl to server Guardian. Zdůraznil nutnost "neustále nových obranných a diplomatických, politických a integračních, ekonomických a sankčních kroků, které posílí naše společné pozice". Čím více bude takových kroků a aktivit, tím menší bude podle něj mít Rusko šanci přizpůsobit se tlaku.

"Čím více rázných a zásadových kroků společně podnikneme, tím dříve tato válka skončí," prohlásil Zelenskyj a vyjádřil přání na rozšíření sankčního režimu vůči Rusku a Íránu, který dodává ruské armádě útočné drony.

Zelenskyj už dříve v rozhovoru pro americkou televizi CBS nastínil, co by se stalo, kdyby Ukrajina nevyhrála. "Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.

Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj. 

Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území. 

Zelenskyj už dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí, pokud bude docházet k nepřátelským akcím na ruském území. Na nedávnou otázku celostátní ukrajinské televize, zda by se válka měla přesunout na území Ruska, Zelenskyj odpověděl: "Existuje velké riziko, že zůstaneme definitivně sami." Dodal ale, že jakákoli válka, bez ohledu na to, kde je, s sebou nese ztráty a "se vším se musí počítat."

Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.

Možnost ukrajinských útoků na ruské území některé partery dlouhodobě znervózňuje a promítá se i do dodávek zbraní. V posledních týdnech se o územní celistvosti v tomto ohledu spekulovalo například při dodávek střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Ty ukrajinským silám poskytly novou schopnost úderu na dlouhé vzdálenosti, britská vláda ale zároveň dala jasně najevo, že jde pouze o reakci na záměrné zacílení Ruska na civilní národní infrastrukturu a o přiměřenou odpověď.