Malebné město Benátky nad Jizerou leží v okrese Mladá Boleslav asi 30 km od hlavního města Prahy. Historie místa spadá již do 14. století. Velké slávy se však město dočkalo především v období renesance, kdy na místním zámku na přání Rudolfa II. pobýval slavný alchymista a astronom Tycho Brahe.
Původní osada se nacházela na levém břehu řeky Jizery. Jednalo se o vlhké a bažinaté místo. Odsud také pochází název osady – Benátky. Ten skutečně pochází z Itálie, ovšem inspirace u slavného severoitalského města je jen částečná. Název Benátky totiž neměl odrážet slávu a nádheru italské architektury, či tamní vodní kanály, ale výstižně vyjadřoval povahu daného místa jako „mokrého a při vodě stojícího“, což ostatně odpovídalo i italským Benátkám.
Místo pro založení původní osady Benátky se časem ukázalo jako nevhodné, a tak majitelé panství, kteří sídlili na nedalekém hradě Dražice, rozhodli o založení nové osady na sousední vyvýšenině. Stalo se tak ještě před polovinou 14. století. Nová osada dostala název Nové Benátky a původní osada ze 13. století nesla název Staré Benátky.
Nová fundace byla úspěšná a Nové Benátky získaly status města. I od dalších svých majitelů dostávaly Benátky četná privilegia. Již od roku 1349 zde byl klášter s kostelem a školou. Rozkvět města trval až do počátku 15. století. Dražické panství totiž patřilo pražským biskupům. Na výstavném hradě, který hojně čerpal z francouzské gotické architektury, sídlil například biskup Jan z Dražic.
Během 1. poloviny 15. století se hrad Dražice dostal do majetku Aleše Škopka z Dubé, který byl přívržencem katolické strany. Počínaje rokem 1420 se jeho hrad a k němu náležející statky, včetně Benátek, staly cílem útoků husitských vojsk. Klášter v Benátkách byl vypálen už v roce 1420. Aleš Škopek sice brzy na to přešel na stranu podobojí, ale zkáze svého hradu se nevyhnul, neboť v roce 1424 jej dobyla a vypálila katolická vojska.
Ve druhé půli 15. století již hrad Dražice začal ztrácet svůj význam, pustl a chátral. Noví majitelé dražického panství se rozhodli své nové sídlo přesunut do Nových Benátek. Stalo se tak konktrétně za Bedřicha z Donína, který zdejší panství koupil v roce 1512. O několik let později, v roce 1526, nechal na zříceninách starého kláštera vystavět renesanční zámek.
Na podobě malého renesančního zámku se pracovalo i v dalších desetiletích. Z dražického panství se tak stalo benátské a noví majitelé už se psali právě po Benátkách. Donínové byli horlivými stoupenci a podporovateli jednoty bratrské a Nové Benátky se staly v polovině 16. století jedním z mnoha jejích středisek v kraji. V letech 1529 až 1532 zde působil jako bratrský jáhen i pozdější biskup jednoty Jan Augusta.
Na konci 16. století prodali Donínové vzkvétající panství císaři Rudolfovi II. Zámek tehdy prošel velkolepou manýristickou přestavbou. Jeho podoba byla dílem severoitalského architekta Giovanniho Maria Filippi, stavitele a kameníka, jenž tvořil v duchu manýrismu a raného baroka.
Právě na pozvání Rudolfa II. přišel do Benátek slavný dánský astronom a alchymista Tycho Brahe. Pobýval zde už od léta roku 1599. Benátky totiž díky své poloze umožňovaly pozorování noční hvězdné oblohy a vzhledem ke své vzdálenosti od Prahy zaručovaly i včasné informování císařského dvora. Právě císařova štědrá podpora zaručila, aby zde Tycho Brahe začal budovat observatoř, přestěhoval sem svou knihovnu a většinu přístrojů, z nichž mnohé sám vynalezl nebo zdokonalil. Ze své alchymistické dílny posílal císaři zprávy o svých různých objevech a vynálezech, například elixíru proti moru, a na základě astronomických a astrologických pozorování předpovídal budoucnost.
Bohužel následující období 17. století již panství příliš nepřálo. Neblaze se na něm podepsala především třicetiletá válka. Nová kapitola pro zámek a město nastala až v roce 1648, kdy císař Ferdinand III. daroval benátecké panství svému generálu Janu z Wörthu. Ten nechal ke starému zámku přistavět novou barokní část. Zámek byl ještě barokně dostavěn do dnešní podoby po velkém požáru ve druhé polovině 18. století.
Od začátku 19. století vlastnili zámek Thunové z Hohensteinu. V letech 1844 až 1848 působil jako učitel v Thunově rodině mladý Bedřich Smetana. Thunové také provedly poslední úpravy zámku, především interiéru a okolního parku.
Poslední majitelé zámku, rod Kinských, prodal zámek v roce 1920 městu. Zámecké prostory tak obsadily různé úřady, v pozdějších letech se ale také dočkaly patřičné péče. V roce 1944 pak došlo ke spojení Starých a Nových Benátek a ke vzniku dnešních Benátek nad Jizerou.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , rudolf II. , Tycho Brahe , architektura
Aktuálně se děje
před 5 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě