Nevelké zříceniny hradu Orlík u Humpolce dnes lákají návštěvníky především na hradní sklepení, zbytky hradních paláců a vyhlídkovou plošinu, která zaujala vrchol hradní věže. Ač může být provedení samotné rozhledy diskutabilní, pravdou je, že hrad nabízí mnohem více jak z historie, tak architektury. Jeho stavitel z řad pyšných šlechticů se totiž snažil napodobit hrad královský.
Původní pojmenování hradu znělo „Humpolec“ a poprvé byl uveden do psaných dějin v roce 1399, kdy se po něm píše Jindřich z Dubé. Všeobecně se předpokládá, že staviteli hradu byli příslušníci rodu pánů z Dubé v 70. letech 14. století. Někdy zmiňovaná spojitost vzniku hradu s důlní činností nebyla prokázána.
Původní hrad pánů z Dubé byl situován v jižní části dnešního hradního komplexu. Jednalo se o nevelký obdélníkový palác, který byl chráněn na jižní a západní straně strmými svahy hradního návrší. Na severní, nejsnáze přístupné straně, byl příkop, přes který vedl most k vlastní bráně. Tato strana hradu i vstupní brána byly chráněny hranolovou věží, do které se chodilo po můstku z protilehlého paláce.
Zbytek hradního jádra tvořila obvodová hradba. Následně však byla přistavěna palácová křídla na západní a jižní straně. Velmi krátké křídlo rozšířilo také nejstarší budovu vedle brány. Jednalo se zřejmě o hradní kapli. V další fázi doplnil fortifikaci hradu také parkán a parkánová hradba. Původní podoba předhradí není známa.
Typologicky je možné hrad zařadit mezi hrady tzv. blokové dispozice, pro něž je typické uskupení palácových staveb kolem hradního nádvoří do několika bloků. Zajímavostí je zmiňovaná hradní věž, která by sice klasicky v čele hradu měla plnit obrannou funkci jako tzv. bergfrit, ale její rozměry neumožňovaly ani obrané, ani obytné využití. Lze ji tedy označit jako tzv. hlásku, jejíž role byla spíše symbolická a demonstrativní, než praktická. To ukazuje na fakt, že hradní věže byly často i dekorativním prvkem, stavbou, která byla u hradních staveb vyžadována spíše z estetického, než funkčního hlediska.
I přes svou stísněnou podobu, která vedla ke zmenšení jednotlivých součástí, získal hrad ve dvou stavebních fází charakter velice módního a pohodlného sídla, což svědčí o jeho rezidenční a reprezentativní roli. Na malém nádvoří bylo možné naleznout několik palácových křídel se spoustou prostor, hlavní reprezentační sál a nechyběla ani zmiňovaná štíhlá, avšak vysoká hradní věž.
Předhradí hradu bylo zřejmě někdy na počátku 15. stoletá opevněno namísto palisády kamennou hradbou. Stalo se tak zřejmě po obležení a dobytí hradu v roce 1404 vojsky Jindřicha z Rožmberka, kdy se hradní majitelé snažili zvýšit obranyschopnost hradu.
Po smrti Jindřicha z Dubé hrad po majetkových sporech zdědila jeho dcera Anežka. Její manžel, Jan z Jenštejna, hrad prodal roku 1420 Janu Leskovci z Leskovce. V 50. letech 15. století nechal hrad přestavět Arnošt Leskovec z Leskovce. Přestavbu dokončil v renesančním slohu až Burjan Trčka z Lípy, který ho koupil v roce 1496. Po něm na hradě sídlil jeho syn Zdeněk Trčka z Lípy připomínaný zde ještě v roce 1559. Přestavby prováděné za Trčků z Lípy se dotkly jak hradních paláců, tak opevnění, které bylo zesíleno zejména v severovýchodním nároží, kde byl postaven nepravidelný bastion.
V roce 1560 je hrad připomínaný jako pustý. Opuštěný hrad však následně koupil Jan z Říčan a nechal ho opravit jako své sídlo. Jeho syn, taktéž Jan, hrad prodal v roce 1588 Kryštofu Karlovi z Roupova, který se brzy poté přestěhoval na zámek v Herálci, a starý hrad byl definitivně opuštěn. Nejpozději na konci 16. století se tak hrad začal měnit ve zříceninu.
V roce 1708 je Orlík uváděn jako pustý zámek s dobře zachovalými zdmi. Z roku 1803 pochází vyobrazení hradu ještě v relativně zachované podobě před úplnou zkázou, která přichází během 19. století. Tehdy byl hrad rozebírán na stavební kámen.
V roce 1913 hrozilo zřícení věže, a proto byla provedena základní konzervace zdiva. V letech 1939 až 1943 zde proběhl archeologický průzkum. K dalším rekonstrukčním, ale i stavebním aktivitám došlo až v nedávné době. V roce 2014 byla opravena hradní věž a doplněna o železnou konstrukci. Dodnes věž slouží jako rozhledna a je přístupná během otvírací doby stejně jako zbytek hradního areálu.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , zajímavosti , architektura , cestování
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě