Supervolební rok skončil, jak určit vítěze?

Praha - Sociální demokracie vyhrála v květnových volbách do Poslanecké sněmovny a zvítězila i ve volbách senátních, ODS má premiéra, koaliční vládu s nováčky z TOP 09 a VV a díky pohodlné většině v dolní komoře i sílu k chystaným reformám. Určit vítěze letošního supervolebního roku tak nebude nic snadného.

Sněmovní, senátní i komunální volby, ty všechny čekaly voliče během letošního roku. Nálady ve společnosti se přelévaly s každou zveřejněnou kauzou a bylo tak velmi těžké určit, kdo dokáže v ten pravý čas zmobilizovat největší množství voličů.Paroubkovo smutné vítězstvíProsociální ČSSD, proreformní ODS a TOP 09, pražská neznámá Věci veřejné, tradiční KSČM a s rapidním odlivem voličů zápasící KDU-ČSL a Strana zelených. To byli favorité před květnovými volbami do Poslanecké sněmovny. Kampaň byla ostrá a podle mnohých odhadů nejnákladnější v historii České republiky.V historicky šestých volbách do Poslanecké sněmovny zvítězila se ziskem 22,08 procenta sociální demokracie, dozvěděli se v sobotu 29. května ve večerních hodinách novináři z výsledků Českého statistického úřadu. Toto vítězství však mělo pro ČSSD velmi trpkou příchuť. Krátce po vyhlášení již totiž bylo jasné, že spolu ve sněmovně pohodlnou většinu mohou vytvořit druhá ODS (20,22 procenta), třetí TOP 09 (16,70 procenta) a páté VV (10,88 procenta). Všechny tři zmíněné strany již před volbami avizovaly, že se se sociální demokracií na vládě podílet nechtějí. Krátce poté, kdy na pražský volební štáb přijel z Teplic předseda ČSSD Jiří Paroubek, proto oznámil svou rezignaci na post šéfa strany.Vládní koalici složily ODS, TOP 09 a VV s pohodlnou většinou 118 křesel. Pouze dva poslanci jim chyběli do 120 mandátů potřebných pro ústavní změny. Sociální demokraté se s 56 křesly stali nejsilnější opoziční stranou. V dolní komoře zasedli ještě poslanci KSČM s 26 mandáty (11,27 procenta hlasů). KDU-ČSL a Strana zelených se do poslaneckých lavic neprobojovaly.Ke květnovým volbám do Poslanecké sněmovny přišlo 63 procent voličů, předsedou vlády se stal lídr ODS Petr Nečas. Voliči také vůbec nejvíce v dějinách využili takzvaného "kroužkování" kandidátů, sněmovnu tak po 14 letech musel opustit například bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS).Mandáty pro nezávisléPo klidném létě přišla na podzim druhá volební vlna, a sice říjnové senátní a komunální volby.Do voleb šlo letos v 6249 obcích a městech 111 politických stran a hnutí a o více než 60 tisíc mandátů se ucházelo 208 300 kandidátů. 169 215 z nich byli nestraníci, z politických stran postavily nejvíce kandidátů KSČM a ODS.Sdružení nezávislých kandidátů a místní sdružení celkem získala v obecních volbách nejvíce mandátů, konkrétně 30 263. Samotní nezávislí kandidáti obsadí 6 589 zastupitelských pozic. Ze stran dopadla nejlépe ODS, která získala 4 413 mandátů, včetně kandidujících koalic pak 5 181 mandátů. I tak se o jejím výsledku mluví jako o prohře. Zatímco v roce 2006 zvítězila v jednadvaceti z celkových 24 statutárních měst, letos dosáhla na vítězství pouze v Mladé Boleslavi, Kladně, Plzni a Teplicích. Zato ČSSD si kromě obhájeného úspěchu ve Frýdku-Místku připsala prvenství v dalších 12 statutárních městech a dosáhla na 4 633 zastupitelů. Ve Zlíně a hlavním městě zvítězila TOP 09, v Karlových Varech, Českých Budějovicích, Mostě, Opavě a Liberci uspěla místní sdružení.Třetí ze stran skončili lidovci s 3 897 mandáty, těsně za nimi se umístili komunisté s 3 025 zastupiteli. Hnutí Starostové a nezávislí mají 2 039 a TOP 09 1 580 mandátů.Ačkoliv před komunálními volbami volali lidé po změně, ta na mnoha místech nepřišla. ODS a ČSSD, proti kterým veřejnost vystupovala nejvíce, se chopily vlády například v Ostravě, Plzni, Jihlavě či Brně. Zřejmě největší nevoli však spojení těchto stran vyvolalo v Praze. Zde se proti koalici sociálních a občanských demokratů pořádala 17. listopadu demonstrace, lidé pak dokonce vtrhli do budovy pražského magistrátu a přerušili tak ustavující zastupitelstvo. Koalici nezabránila TOP 09 ani předsedové obou stran, kteří veřejně deklarovali, že se jim spojení ODS a ČSSD v hlavním městě nelíbí.Oranžový SenátSpolečně s volbami do komunálu proběhlo i první kolo voleb senátních. Ty se týkaly třetiny senátorů, volilo se tedy ve 27 volebních obvodech. Po prvním kole nebyl zvolen žádný kandidát, nejlepší výhled do kola druhého však měli sociální a občanští demokraté. ČSSD postoupilo 22 kandidátů a ODS 19. Daleko za nimi skončila TOP 09 s pěti, KDU-ČSL se třemi, sdružení Severočeši.cz se dvěma a Věci veřejné s jedním kandidátem. Nestraníci postoupili ve dvou obvodech.Sociální demokraté šli do druhého kola senátních voleb s jasným cílem – získat alespoň 12 křesel a zároveň s tím i většinu v horní komoře parlamentu. To se jim nakonec skutečně podařilo a s 12 mandáty se stali nejúspěšnější stranou senátních voleb a nejsilnější stranou v horní parlamentní komoře. ODS zaznamenala prohru, získala pouze osm mandátů a přišla o kontrolu nad Senátem. Po dvou mandátech mají TOP 09, KDU-ČSL a Severočeši.cz. Nestraníci dosáhli na jedno křeslo.Propadákem byly senátní volby pro Věci veřejné, které po úspěšném vstupu do Poslanecké sněmovny nezískaly ani jednoho senátora.Určit jednoznačného vítěze supervolebního roku 2010 je tak těžké. ČSSD vítězila na všech frontách a zůstala v opozici, ODS nevyhrála ani jedny volby, přesto může prosazovat - podobně jako TOP 09 a Věci veřejné - svůj program a připravovat zemi na reformy. Kabinet Petra Nečase však na konci roku nepůsobí zdaleka tak jednotně, jako když se v létě ujímal vlády. O vítězi tedy možná rozhodnou příští měsíce.

Související

Vít Rakušan

Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan

Starostové a nezávislí (STAN) se považují za vítěze senátních voleb. Z celkových 27 mandátů jich kandidáti nominovaní hnutím získali deset. V dalších šesti obvodech uspěli společní koaliční kandidáti nebo ti, které hnutí podpořilo. Výsledek překonal předvolební očekávání hnutí a navázal na úspěch v komunálních volbách z minulého týdne. 

Více souvisejících

volby ,  politika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

před 2 hodinami

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

před 3 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

před 4 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

před 6 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

před 8 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

před 9 hodinami

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

před 12 hodinami

včera

včera

Petr Pavel

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

včera

Fotbal je nejpopulárnějším sportem.

Slavia se v Lize mistrů dočkala prvního bodu. V istanbulském pekle remizovala 2:2

Fotbalisté pražské Slavie se po dvou úvodních neúspěších s Lens (2:3) a Sabahem (0:2) dočkali prvního bodu v ligové fázi Ligy mistrů 2026/27. Získali ho za remízu 2:2, kterou vybojovali na hřišti Fenerbahce Istanbul. A to i přesto, že už po jedenácti minutách to bylo již 2:0 pro domácí po brankách Aydina a Greenwooda. Netrvalo to však naštěstí dlouho a ještě v závěru úvodní čtvrthodiny snížil Provod, jenž využil hrubice při domácí rozehrávce. Pražanům se dařilo držet na dostřel až téměř do samotného závěru. Což znamenalo, že se tak otevřela cesta k tomu, aby se v 90. minutě mohl Kačor svou přesnou trefou postarat o zmiňovaný první bod pro sešívané v rámci milionářské soutěže.

včera

včera

V Plzni se našel velký obnos peněz. Popelář si eura nenechal pro sebe

Stále jsou mezi námi lidi, kteří dělají dobré skutky. Vypovídající je aktuální příběh plzeňského popeláře. Během pracovní směny našel v kontejneru tašku z doklady, platebními karty a eurobankovkami v hodnotě zhruba půl milionu korun. Nález se rozhodl nahlásit policii. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy