Praha - Základní plat, který získají noví zákonodárci i ti, co své posty v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny obhájí, činí 61 400 korun. Po zdanění tak legislativci bez jakýchkoli funkcí, bez rodiny a dětí mohou počítat se 43 360 korunami, k tomu je však nutno ještě přičíst řadu nezdanitelných náhrad.
Náhrady na reprezentaci a stravu, které nepodléhají danění, činí měsíčně 9 100 korun. Každý zákonodárce navíc dostává příspěvek na dopravu. Tento příspěvek je závislý na vzdálenosti bydliště od Prahy. Poslanci, kteří bydlí do 50 kilometrů od hlavního města, včetně těch pražských, mají nárok na 22 800 korun. Ti, kteří bydlí dál než 250 kilometrů, získají měsíčně 34 200 korun.
Poslanci si přitom s náhradami mohou nakládat podle libosti a nikde nemusejí dokládat, zda je využili právě pro předem určený účel. Například i v těch případech, kdy je poslanci přidělen vůz s řidičem, jako tomu bylo například za éry Ivana Langera (ODS) na postu ministra vnitra pro přeběhlé poslance Evžena Snítilého a Miloše Melčáka, pobírá legislativec nadále náhrady na dopravu v řádech desetitisíců.
Kromě toho čeští zákonodárci ušetří i na provozu kanceláří nebo bydlení. Bydlet mohou buď v bytech parlamentu, nebo mají nárok na příspěvek až 17 tisíc korun měsíčně. Peníze dostanou i na zařízení kanceláře ve volebním obvodu, a to od 14 200 do 33 200 korun. Záleží na velikosti města, ve kterém kancelář je.
Celkem sedm tisíc si mohou nechat proplatit za telefon a internet. Na kancelářský materiál dostanou 2 200 měsíčně.
Stát jim proplácí také letenky či náklady na služební cesty včetně hotelů. Diety mají 2,5krát vyšší než běžní zaměstnanci. Zdarma mají i cestování v MHD.
Proplaceny jim jsou také platy asistentů do výše 35 tisíc korun či účty za administrativní práce do 14 300 korun. V souhrnu tak mohou na výhodách ušetřit až 108 700 korun.
Tři čtvrtiny poslanců má navíc nějakou funkci a za ní další mnohatisícové odměny, tedy příplatky za vedení a členství ve sněmovních orgánech, jako jsou různé výbory, podvýbory, komise a delegace.
Proti přehnaným platům poslanců v době krize brojil na konci července předseda ČSSD Jiří Paroubek. "Poslanci by neměli mít po dobu krize stejné ohodnocení jako doposud. Na dobu krize, v příštím roce, by se mohl snížit plat ústavních činitelů o 20 procent," prohlásil Paroubek.
Podle něj je třeba zahájit diskusi na toto téma ještě před zvolením nové poslanecké sněmovny. "Je logické, že v době krize, ti, co vedou národ, kromě toho, aby požadovali utahování opasků, tak by pro to měli také něco udělat sami. Nyní je ideální doba, aby se strany vyprofilovaly a na začátku volebního období udělaly změny," řekl Paroubek.
Mezi politiky se ale najdou i ti, kteří prosazují další zvyšování platů poslanců a senátorů. Ti by tak mohli, jak to letos na jaře navrhoval senátor Jaroslav Kubera (ODS), pobírat 200 až 270 tisíc korun. Ovšem nedostávali by už další náhrady a příplatky a zrušeny by jim byly výhody, jako je například cestování MHD zdarma. Z platu by si tak politici platili vše, co potřebují. Navrhovaný systém odměňování by tak podle senátora přispěl k transparentnosti. Podle Kubery si ústavní činitelé vysoký příjem zaslouží, protože vykonávají velmi obtížnou a odpovědnou práci.
Související
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno 29. června 2026 19:15
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.
Zdroj: Libor Novák