USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii

K chystanému oznámení dochází v době, kdy už šest měsíců trvá vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy spolu s Izraelem na straně druhé. Bývalý funkcionář amerického ministerstva financí pro CNN naznačil, že prosazování sankcí se pravděpodobně výrazně rozšíří a zasáhne i třetí země. Americké úřady plánují detailní podobu restrikcí představit na pondělní tiskové konferenci.

Rozhodující roznětkou pro zpřísnění opatření je pokračující blokáda a narušování námořní dopravy v Hormuzském průlivu ze strany Íránu. Teherán v této klíčové vodní cestě zpřísnil pravidla a varoval, že plavidla porušující tranzitní předpisy mohou čelit zadržení nebo zabavení. Ačkoliv byla udělena výjimka některým iráckým tankerům, celkový lodní provoz v průlivu zůstává na velmi nízké úrovni, což způsobuje růst cen energií a globální ekonomické problémy.

Šéf americké státní pokladny ve svém nedělním autorském článku pro deník Financial Times zdůraznil, že opatření zasáhnou i podporovatele režimu. Sankce mají směřovat proti všem subjektům, které nakupují či přepravují íránskou ropu, umožňují nelegální převody paliva na moři nebo poskytují své bankovní služby. Podle Bessenta tyto země mylně kalkulují s tím, že ústupky Teheránu jsou bezpečnější cestou, a varoval je před následky udržování režimu při životě.

Sami představitelé Íránu podle CNN přiznávají, že obyvatelé země pod tíhou dlouholetých sankcí a vojenského tlaku nesmírně trpí. Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v prohlášení pro státní média omluvil veřejnosti za stávající těžkosti a potvrdil, že se země nachází v plnohodnotné ekonomické, vojenské a bezpečnostní válce. Zároveň však naznačil, že Írán nemůže ve válce pokračovat do nekonečna.

Prohlášení íránského prezidenta však odhaluje hluboké rozpory uvnitř teheránského vedení. Zatímco Pezeškiján naznačuje nutnost hledat východisko z konfliktu, konzervativní křídlo jakýkoliv dialog s Washingtonem striktně odmítá. Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsen Rezáí prohlásil, že Írán ekonomickou válku se Spojenými státy neutralizuje, a pohrozil úplným zastavením vývozu ropy z Hormuzského průlivu.

Napětí v regionu se snaží mírnit sousední státy skrze diplomatické iniciativy. Ománský ministr zahraničí Badr al-Búsajdí plánuje v úterý navštívit Teherán, kde má jednat o situaci v Hormuzském průlivu a dalších regionálních otázkách. Omán i Írán sdílejí pobřeží této strategické úžiny a v současnosti dohadují nové trasy pro námořní dopravu, přestože Omán čelí tlaku a hrozbám ze strany USA za svou roli vyjednavače.

Do diplomacie se zapojuje také Pákistán, jehož armádní šéf Asim Munír přijíždí do Teheránu na jednání s vysokými představiteli islámské republiky. Diplomatické úsilí se snaží předejít dalšímu vyostření konfliktu, které by mohlo mít devastační následky pro celou oblast Blízkého východu. Bezpečnostní představitelé Íránu nicméně varují sousední země, že jakákoli spolupráce se Spojenými státy povede k tomu, že se jejich zájmy stanou terčem útoků.

Klíčovým faktorem pro účinnost amerických sankcí zůstává postoj Číny, která je hlavním obchodním partnerem Teheránu. Podle údajů komise amerického Kongresu nakupuje Peking přibližně 90 procent veškerého vývozu íránské ropy, ačkoliv tyto transakce v oficiálních celních statistikách neuvádí. Bez zapojení Číny bude pro Washington velmi obtížné dostat íránskou ekonomiku pod rozhodující tlak.

Americký prezident Donald Trump má však jen velmi omezené páky na to, aby Čínu k dodržování sankcí přiměl. Washington sice již dříve uvalil sankce na nezávislé čínské rafinérie nakupující íránskou ropu, Peking však své společnosti instruoval, aby tato omezení ignorovaly. Čínské vedení navíc považuje sankce za neúčinný nástroj a vyzývá k politickému a diplomatickému řešení konfliktu.

Spojené státy musí při tlaku na Čínu postupovat opatrně i kvůli vlastní ekonomické závislosti na Pekingu. Čína drží dominantní postavení v zpracování vzácných zemin, které představují klíčové suroviny pro výrobu elektroniky, elektromobilů i vojenské techniky. Jakékoliv prudké eskalace vztahů by mohly vyvolat odvety ze strany Číny, což si Washington před plánovanou návštěvou čínského prezidenta v USA nepřeje.

Dopady konfliktu a hospodářského tlaku na Írán pociťují i samotné Spojené státy. Ceny pohonných hmot na amerických čerpacích stanicích zůstávají vysoké a zástupci centrální banky varují, že inflační cíl se nemusí podařit naplnit až do úplného skončení války. Hospodářská nejistota tak začíná mít stále výraznější vliv na globální ekonomiku.

Bílý dům nicméně trvá na tom, že ekonomická ofenzíva je jediným způsobem, jak přimět Teherán k ústupkům bez nutnosti další rozsáhlé vojenské eskalace. Americká administrativa zároveň varovala, že pokud by Írán na ekonomická opatření reagoval vojenskou odvetou, Spojené státy odpoví okamžitě a s plnou silou.