Obchodní jednání mezi Spojenými státy a Kanadou zkolabovala, což vyústilo v otevřenou obchodní válku a uvalení nových padesátiprocentních amerických cel na kanadské zboží. Americký prezident Donald Trump následně na sociálních sítích prohlásil, že Kanada chce využívat výhody toho, jako by byla jedním z amerických států, aniž by se jím skutečně stala. Zároveň obvinil sousední zemi z dlouholetého zatěžování amerických zemědělců vysokými poplatky.
Kanadský premiér Mark Carney podle BBC označil americké kroky za špatný kalkul, jehož cílem je Kanadu poškodit a rozdělit. Potvrdil, že jeho země odpoví na americké sankce zavedením odvetných cel ve stejné finanční hodnotě, která vstoupí v platnost 8. září. Protiopatření se zaměří na širokou škálu amerických produktů, včetně oceli, mléčných výrobků, domácích spotřebičů a elektroniky.
Ačkoliv v průběhu týdne obě strany vyjadřovaly optimismus ohledně možné dohody, vyjednávání v pátek večer náhle skončila. Obě vlády se navzájem obvinily ze zavedení požadavků na poslední chvíli. Carney uvedl, že Spojené státy požadovaly příliš mnoho a nabízely příliš málo, a zdůraznil, že Kanada se po americkém útoku ocitla v obchodním konfliktu.
Trumpovy výroky opětně navázaly na jeho předchozí opakované zmínky o možnosti udělat z Kanady padesátý první stát USA, což dlouhodobě vyvolává nevoli mezi kanadskými politiky i veřejností. Ztroskotání rozhovorů tak narušilo hluboce propojené obchodní vztahy mezi oběma sousedy bez jasné vyhlídky na rychlé urovnání sporu.
Podle kanadského premiéra byly americké podmínky nepřijatelné a příliš omezující. Jedním z hlavních sporných bodů byl požadavek Washingtonu na omezení schopnosti Kanady uzavírat samostatné obchodní dohody s dalšími zeměmi. Carney rozhodně odmítl tvrzení americké strany, že by Ottawa v závěru jednání přicházela s novými požadavky.
Zástupci americké vyjednávací delegace naopak tvrdí, že to byla kanadská strana, která odstoupila od již dohodnutých závazků a vznesla nové nároky. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer uvedl, že obnovení rozhovorů se v nejbližší době neplánuje, přestože byla americká administrativa připravena část původních celních poplatků snížit.
Nová americká cla se týkají kanadského zboží v hodnotě přibližně dvaceti miliard dolarů, což představuje asi pět procent celkového kanadského vývozu do USA. Tarify dopadnou mimo jiné na stavební materiál, oděvy, mléčné výrobky nebo hokejovou výstroj. Tato nová opatření přicházejí navíc k již dříve zavedeným clům na kanadskou ocel, hliník, automobily a dřevo.
Postup kanadského premiéra získal podporu napříč domácí politickou scénou, a to včetně opozičních konzervativců a představitelů jednotlivých kanadských provincií. Premiér nejlidnatější provincie Ontario Doug Ford vyjádřil vládě podporu, zatímco představitelé provincie Québec varovali před možným rušením pracovních míst v důsledku celních válek a příslogili zasaženým odvětvím státní pomoc.
Zavedení cel je dlouhodobě klíčovým prvkem Trumpovy hospodářské politiky, od níž si slibuje posílení domácí výroby a vznik nových pracovních míst v USA. Kritici však upozorňují, že tato opatření zvyšují ceny pro americké spotřebitele a narušují stabilitu globálního obchodu.
Ztroskotání vyjednávání zároveň negativně ovlivňuje širší debaty o budoucnosti severoamerické dohody o volném obchodu USMCA mezi USA, Kanadou a Mexikem. Kanada i Mexiko dříve navrhovaly prodloužení platnosti této dohody o dalších šestnáct let, Spojené státy však obnovení paktu ve stávající podobě odmítly. Platnost dosavadních ujednání je tak po kolapsu bilaterálních rozhovorů výrazně ohrožena.
Související
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 1 hodinou
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 1 hodinou
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 2 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 3 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
včera
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
včera
Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky
včera
Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech
včera
Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku
včera
Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval
včera
Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO
včera
Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie
Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.
Zdroj: Libor Novák