MPSV má mít na výdaje 702 miliard. Zvýšení přídavků na děti zůstává nejisté

Ministerstvo práce má mít příští rok výdaje zatím kolem 702 miliard korun. Proti původnímu návrhu resortního rozpočtu je to zhruba o dvě miliardy víc. Výdělky v sociálních službách se tak od ledna zvednou o deset procent. Na investice do domovů seniorů bude mít ministerstvo miliardu.

Dohodly se na tom dnes ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD). Ta ale žádá ještě 4,5 miliardy korun na zvýšení přídavků na děti. O plánu budou ministryně ještě jednat.

Maláčová chtěla původně pro sociální služby zhruba tři miliardy navíc na desetiprocentní růst výdělků a na investice. Se Schillerovou se dnes dohodly na částce 1,7 miliardy. Z toho půl miliardy posílí původní půlmiliardu na investice a 1,2 miliardy poputuje do navýšení výdělků. Dalších 200 milionů navíc by mělo být na dotace na sociální pracovníky či na podporu rodin. O 1,7 miliardy víc by mělo být na podporu zaměstnávání. Tyto peníze se ale využijí z letošních neutracených výdajů.

Spokojenost. Na rozpočtu pro rok 2021 jsme se s @alenaschillerov shodly. Jak jsem chtěla, posílíme sociální služby (v navýšení platů i v investicích do výstavby), přídavky na děti pro pracující rodiny, důchody, a podpoříme soc. práci na obcích, spod a dotační titul Rodina. pic.twitter.com/eXptSITOVD

— Jana Maláčová (@JMalacova) September 24, 2020

"Je to velmi slušný kompromis," zhodnotila Maláčová. S žádostí o peníze na zvýšení přídavků na děti zatím neuspěla. O plánu budou obě ministryně ještě jednat. Ministerstvo práce připraví konkrétní návrh.

Šéfky resortů financí a práce spolu o rozpočtu na příští rok vyjednávaly dvakrát. Před dvěma dny se nedohodly. "Podstatné je, že jsme si dokázaly naslouchat. Byť nadvakrát, ale je to největší rozpočtová kapitola. Nevidím to jako nijak problémové," řekla Schillerová.

Podle ní by se peníze na růst výdělků v sociálních službách mohly vzít z ušetřených výdajů po zmrazení platů ústavních činitelů. "To bude hned miliarda," uvedla ministryně financí.

Většinu výdajů ministerstva práce tvoří takzvané mandatorní výdaje. Ty nařizuje zákon, stát je musí vyplatit. Patří k nim třeba důchody. Penze se v průměru od ledna zvednou podle zákonných pravidel o 5,8 procenta. Maláčová dnes řekla, že na to bude potřeba asi 30 miliard korun navíc. Výdaje na penze z rozpočtu resortu práce by tak mohly příští rok překročit 520 miliard.

Ministryně neupřesnily, jaké by mělo mít ministerstvo příští rok příjmy. Letos měly původně činit 577,6 miliardy, kvůli koronavirové krizi se ale snížily zhruba na 530 miliard. Na sociálních odvodech by se mělo podle upraveného státního rozpočtu vybrat o 48 miliard méně, než se počítalo. Ze zářijové prezentace ministerstva financí vyplývá, že vybraná suma na sociálním pojištění by měla být příští rok nejspíš nižší než loni před před krizí. Podle loňského rozpočtu příjem z pojistného činil 541,4 miliardy.

Na letošní výdaje mělo ministerstvo práce mít nejdřív 686,8 miliardy, kvůli epidemii se částka ale zvedla zhruba o 7,7 miliardy korun. Víc peněz putuje do nemocenské či ošetřovného. Stát platí také příspěvky na mzdy z programu Antivirus.

Související

Důchody, ilustrační fotografie.

Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou

Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta. 

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí Jana Maláčová (ČSSD) Alena Schillerová

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 45 minutami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy