Pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům nestačí, říká Lipavský

Případné pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům je dobrým prvním krokem, ale nejde o dostatečné opatření. Novinářům to dnes před zahájením druhého dne neformálního jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

Evropa musí vyslat jasný politický signál, míní. Severské státy podle něj mají přetížené hranice. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by se EU měla inspirovat Finskem, které počet vydávaných víz pro ruské turisty omezí na desetinu současného počtu.

Ministři by se mohli shodnout na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Platit by opatření mohlo zhruba od října, vyplývá z informací ČTK od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU. Ministři z některých států mluvili už v úterý před jednáním o úplném zákazu vydávání víz, jiní o ztížení přístupu k vízům. Zmiňovali výjimky pro odpůrce režimu. Mluvili také o zpřísnění sankcí vůči zástupcům Putinova režimu i lidem, kteří válku schvalují.

Pozastavení facilitační dohody pro Lipavského není dostatečné. Dohoda je podle něj založena na skutečnosti, že smluvní strany usilují o dobré vztahy. "Rusko neusiluje o dobré vztahy s Evropou," řekl ministr.

"V prvé řadě je to otázka jednoty, toho, že chceme ukázat, že se Evropa dokáže shodnout. Druhý předpoklad je, že země na severu mají reálný praktický problém s hranicemi. Třetí předpoklad je, že je evropská vůle vyslat silný politický signál," uvedl Lipavský.

EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.

Tvrdší opatření v podobě plošného pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Jiné unijní státy, například Německo či Francie, jsou ale proti.

"Finsko od prvního září omezí vydávání víz ruským turistům. Navrhujeme přijmout takové rozhodnutí v celé EU,“ uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Dodal, že jeho země bude vydávat desetinu běžného množství víz.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že doufá, že podobné rozhodnutí jako Finsko udělá i sedmadvacítka. "Finsko omezí počet vydávaných víz pro ruské turisty a my navrhujeme, aby podobný akt přijala v tuto chvíli celá unie. Ukrajinci trpí, normální turismus by neměl pokračovat," uvedl Borrell.

Vízové restrikce podporuje i Nizozemsko. "Omezení cestování dává smysl. Musíme rozhodnutí udělat společně jako EU," uvedl šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra. "To, co vidíme, je vše jen ne normální. Rusko útočí a vede brutální válku. Musí to mít důsledky," uvedl dánský ministr Jeppe Kofod. Dodal, že zatímco mladí Rusové cestují, mladí na Ukrajině musí bojovat a bránit svou zemi.

Německo podle své ministryně Annaleny Baerbockové v minulých měsících počet vydávaných víz ruským turistům snížilo. Šéfka německé diplomacie míní, že v EU je potřeba najít společné řešení. "Pro Německo je důležité, že tuto otázku vyřešíme společně," uvedla ministryně. Podotkla, že je ale nutné podporovat i odpůrce režimu a umožnit jim vstup do unie.

Související

Více souvisejících

Rusko Jan Lipavský

Aktuálně se děje

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

včera

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy