Zeman vetoval školský zákon: Inkluze ani povinná školka zatím nebudou

Praha - Prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. Ten má mimo jiné posílit inkluzi dětí s postižením do běžných škol. Zeman proti inkluzi opakovaně vystoupil.

O tom, že prezident Miloš Zeman vetoval školský zákon, informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Zveřejnil i dopis prezidenta předsedovi Sněmovny, kde své veto podrobně vysvětluje (text dole pod článkem).

Novela by měla přinést povinnou maturitu z matematiky nebo místa ve školkách i pro dvouleté děti. Po vetu prezidenta norma opět zamíří do Sněmovny, která bude moci Zemanovo rozhodnutí přehlasovat.

Novela předpokládá zavedení povinné maturity z matematiky za pět let. Měly by se kvůli tomu také sjednotit od příštího roku přijímací zkoušky na střední školy. Norma dále počítá s tím, že nárok na místo v mateřských školách budou mít od roku 2020 i dvouleté děti, poslední ročník školky má být povinný.

Senátoři novelu schválili 20. dubna, a to navzdory doporučení svých výborů, aby odmítli uzákonit nárok dvouletých dětí na místa v mateřských školách. Nyní jsou do školek přijímány zpravidla tříleté děti. Změna má platit od roku 2020 a podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) je přirozenou reakcí na demografický vývoj. Má umožnit matkám, aby se dříve vrátily do zaměstnání. Na jejich děti ve školkách budou dohlížet chůvy. Kritici návrhu argumentovali tím, že školky by neměly být odkladištěm dětí, a preferovali výchovu v rodině.

Další výtky měl sněmovní školský výbor. Prosazoval odklad nových pravidel společného vzdělávání žáků se speciálními potřebami v běžných školách, tedy takzvanou inkluzi, kterou Zeman kritizuje. Důvodem návrhu odkladu byla snaha poskytnout školám čas se na ně připravit. Senát ale novelu schválil beze změn.

Zemanovi vadí tři věci - zavedení spádových obvodů pro mateřské školky i povinné předškolní vzdělávání dětí předškolního věku. Jako třetí bod Zeman uvedl bez dalšího komentáře inkluzi.

Ministryně školství Kateřina Valachová je z rozhodnutí prezidenta zklamaná. "Prezident vetoval povinné přijímací zkoušky na střední školy, maturitu z matematiky a záruku míst pro děti v mateřských školách. Samozřejmě, že nejsem ráda. Řada obcí v minulosti zcela rezignovala na to zajistit rodičům místa pro jejich děti. Tímto krokem se rodičům opět nepomůže, a to ani ve slaďování rodinného a profesního života. Obce mají také konečně příležitost čerpat evropské i národní prostředky pro kapacity škol. Poprvé koordinujeme programy a vyhlašujeme nové (doposud chybějící) pro rok příští. Důvody pro odmítnutí garance míst neexistují. Jsem zklamaná i za rodiče," uvedla Valachová na stránkách ministerstva školství.

Svaz měst a obcí kritice od Valachové nerozumí. Nárok dvouletých dětí na mateřskou školku ministerstvo se svazem neprojednalo, řekl ČTK výkonný ředitel svazu Dan Jiránek. "V okamžiku, kdy to je nárokové, tak to znamená, že rodiče by se toho mohli domoci soudně," upozornil. Chybí mu také analýza finančních dopadů nových pravidel na obce. Podle Jiránka by měl zákon ošetřit, aby obce na nové povinnosti měly peníze.

Celý text dopisu prezidenta republiky

Vážený pane předsedo,

dne 26. dubna 2016 jste mi postoupil k podpisu zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodl jsem se tento zákon nepodepsat a na základě čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky jej vrátit Poslanecké sněmovně. Důvodem tohoto kroku je především stanovisko Svazu měst a obcí, obsahující mimo jiné tyto závažné argumenty, týkající se podstatných částí zákona:

a) zákon stanoví novou povinnost vymezit s účinností od 1. ledna 2017 školské obvody spádových mateřských škol. Jde o opatření, které by z organizačně administrativních, ale především z finančních důvodů, mělo negativní dopady nejen ve statutárních městech a městech s větším počtem mateřských škol, ale také tam, kde dojde ke stanovení školského obvodu (na území několika obcí) vrchnostensky rozhodnutím krajského úřadu, což je problém jak prstence kolem Prahy, Brna, Liberce, tak v jednotlivých případech i obcí a měst v celé republice. Postiženy pak budou obce, které budovaly kapacitu mateřských škol k zajištění potřeb svých občanů a budou muset tyto kapacity rozšiřovat ve prospěch okolních obcí, které budou uměle přičleněny do jejich školského spádového obvodu. Zákon přitom, a to na rozdíl od školských obvodů zřizovaných pro základní školy, nezajišťuje žádný finanční podíl těchto okolních obcí na rozšiřování kapacit mateřských škol;

b) zákon nejen zavádí od 1. září 2017 povinné předškolní vzdělávání dětí ve věku 5 let, ale postupně rozšiřuje předškolní vzdělávání dětí mladších, a to až do 1. září 2020, od kdy bude možno umisťovat do mateřských škol děti ve věku od 2 let. Pokud jde o právo rodičů využívat mateřské školy pro děti od 2 let věku, bylo do zákona zapracováno pozměňovacím návrhem; o tomto zásadním opatření nebyla vedena v gesčním výboru Poslanecké sněmovny ani se zástupci obcí a měst žádná diskuse. Byť se jedná o 4 roky vzdálený termín, toto opatření bude znamenat vysokou finanční zátěž zřizovatelů, neboť v mezích povoleného počtu, uvedeného ve školském rejstříku, budou mít nárok na přijetí všechny přihlášené děti, které dosáhly věku 2 let nejméně den před zahájením školního roku, bez ohledu na jejich fyzickou a mentální zralost a hygienické návyky. Lze předpokládat, že zájem o umístění těchto dětí do mateřských škol budou mít i rodiče, kteří čerpají rodičovskou dovolenou. Pokud nelze dopředu odhadnout, o jak velký počet dětí v této věkové skupině se bude skutečně jednat, protože se ani ještě nenarodily, je téměř nemožné skutečné kapacity přizpůsobit, včetně stavebního, technického, hygienického a personálního vybavení (nepedagogický personál), této věkové skupině již od roku 2020, protože informace o počtu dvouletých dětí, které přijdou k zápisu, budou mít zřizovatelé až v květnu 2020 a teprve tehdy bude možno stanovit potřebnou kapacitu mateřské školy.

Zákon představuje v krátké době další novelu školského zákona, když předchozí novelou byl do školského zákona zapracován princip tzv. inkluze. Sděluji, že s tzv. inkluzí vyjádřily negativní stanovisko rady všech krajů, neboť její zavedení považují za předčasné, a to je další důvod, pro který zákon Poslanecké sněmovně vracím.

Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vrácený zákon neschválila a umožnila tak, aby po širší diskusi byl školský zákon upraven tak, že bude zajišťovat rozvoj vzdělání takovým způsobem, jenž bude založen na reálných základech.

S pozdravem

Miloš Zemanprezident České republiky

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

Více souvisejících

Miloš Zeman Školství

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 11 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 12 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy