Čeští studenti jezdí nejčastěji na univerzity do Německa, táhne i Španělsko

Praha - Podle dat Euroskopu využívají čeští vysokoškolští studenti výměnný studijní pobyt nejčastěji v Německu. Lákají také univerzity ve Velké Británii a Španělsku. Do zahraničí se od spuštění programu vydalo už na čtvrt milionu Čechů.

Podle dat Euroskopu si čeští studenti a pedagogové nejvíce vybírají Německo. Jezdí tam v rámci studijního výměnného programu Erasmus. Druhou nejoblíbenější destinací k návštěvě univerzity je Francie, kam se vydá na 800 studentů ročně. Do sousedního Německa ročně vycestuje za studii tisíc studentů.

Třetí nejoblíbenější zemí je Španělsko se 650 studenty za rok a čtvrtá je Velká Británie se 600 studenty. Čeští studenti a pedagogové se programu Erasmus (nyní Erasmus+) mohou účastnit od roku 1998. Využilo toho už čtvrt milionu Čechů. Česko získá v akademickém roce 2017/2018 celkem 22 milionů eur z Evropské unie k financování tohoto programu. Český student může v rámci programu Erasmus vycestovat až do daleké Francouzské Guyany v Jižní Americe. 

Čeští pedagogové jezdí nejčastěji do Velké Británie a do Itálie. Do Česka naopak nejčastěji zavítají pedagogové z Irska a také Rumunska. 

A studenti z kterých zemí nejčastěji přijedou na studijní pobyt do České republiky? Naši zemi si nejvíce oblíbili studenti ze Španělska, na druhém místě se umístili studenti z Francie. Třetí zemí je sousední Slovensko. Je třeba mít na paměti, že existují i další studijní programy, v rámci nichž sem jezdí například studenti z Ukrajiny, Ruska nebo Spojených států a kteří tak do statistiky Euroskopu nemohou být započteni.  

Program Erasmus+ je vzdělávací program Evropské unie na období let 2014 až 2020, který podporuje spolupráci a mobilitu napříč odvětvími vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Program nahradil a sloučil předchozí Program celoživotního učení (Comenius, Erasmus, Grundtvig, Leonardo da Vinci), Mládež v akci, programy mezinárodního vysokoškolského vzdělávání Erasmus Mundus, Tempus, Alfa, Edulink a program Jean Monnet Program na sedmileté období disponuje částkou 14,7 miliard eur.

Související

Poslanecká sněmovna

Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci

V říjnových volbách zvolení poslanci se v pondělí ujali mandátu, když na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny složili slib. Učinila tak i nová poslankyně za SPD Irena Němcová, která má však po nástupu do funkce co vysvětlovat. Řeší se v jejím případě okolnosti zisku vysokoškolského titulu. 
Vláda ČR

Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda

České firmy v obranném průmyslu budou moci k získání investičních úvěrů od komerčních bank využít státní záruky, které jim formou pojištění těchto úvěrů poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Program podpory obranného průmyslu schválila vláda na středečním zasedání. Odsouhlasila také poskytnutí státní dotace na uspořádání tří velkých sportovních akcí na území České republiky v příštích letech.

Více souvisejících

Vysoké školy EU (Evropská unie) univerzity vzdělání

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy