Zeman kašle na soud? Opět odmítl jmenovat Fajta a Ošťádala profesory

Prezident Miloš Zeman se rozhodl nejmenovat docenty Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy profesory. Učinil tak poté, co mu soud věc vrátil k dalšímu řízení. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí univerzity Václav Hájek. Škola podle něho znovu zvažuje podání správních žalob. Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a Fajta už na jaře 2015, tehdy své rozhodnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti.

"Univerzita Karlova obdržela prostřednictvím ministerstva školství rozhodnutí prezidenta republiky o nejmenování docenta Fajta a o nejmenování docenta Ošťádala profesory," konstatoval Hájek. Doplnil, že instituce předala záležitost advokátní kanceláři a konzultuje s ní i s oběma docenty další postup. K obsahu rozhodnutí a jeho odůvodnění se škola nevyjádřila.

Podle právníka Hradu Marka Nespaly rozhodl prezident již v polovině loňského listopadu. Zeman u uměleckého historika Fajta dříve kritizoval údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala prezidentovi vadí kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nespala nyní bez dalšího uvedl, že Hrad v novém rozhodnutí tyto prohřešky "katalogizoval" a zejména poukázal na "zásadní nedostatky ve jmenovacím řízení".

Je absurdní, že prezident v právním státě nerespektuje rozhodnutí soudu a snaží se rozhodovat o tom, kdo bude nebo nebude profesorem. Nic z toho mu nepřísluší.

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) 14. ledna 2019

Odůvodnění rozhodnutí advokát komentovat prozatím nechtěl, podle něj by to bylo v tuto chvíli ve vztahu k účastníkům řízení neetické a dotaz by mělo zodpovědět ministerstvo školství, případně univerzita.

Ministerstvo ČTK potvrdilo, že prezidentovo rozhodnutí obdrželo 14. listopadu a že ho poté postoupilo univerzitě. K věci samotné se však rovněž vyjádřit nechtělo.

"Podle zákona o vysokých školách ministr školství pouze zprostředkovává podání návrhu na jmenování profesorem mezi vědeckou radou vysoké školy a prezidentem republiky a kontroluje dodržení postupů. Ministr nemůže do dalších procesních kroků vedoucích ke jmenování profesorem zasahovat nad rámec kontroly povinností," napsala mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Věc Zemanovi vrátil k dalšímu řízení loni na jaře pražský městský soud, a to na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy. Soud tehdy upozornil prezidenta na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Ivan Ošťádal (akademik) Jiří Fajt (ředitel NG) Školství Univerzita Karlova prezident čr ministerstvo školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy