Zeman kašle na soud? Opět odmítl jmenovat Fajta a Ošťádala profesory

ČTK

ČTK

14. ledna 2019 13:06, Aktualizováno 14. ledna 2019 13:20

Miloš Zeman, prezident ČR
Miloš Zeman, prezident ČR Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Prezident Miloš Zeman se rozhodl nejmenovat docenty Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy profesory. Učinil tak poté, co mu soud věc vrátil k dalšímu řízení. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí univerzity Václav Hájek. Škola podle něho znovu zvažuje podání správních žalob. Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a Fajta už na jaře 2015, tehdy své rozhodnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti.

"Univerzita Karlova obdržela prostřednictvím ministerstva školství rozhodnutí prezidenta republiky o nejmenování docenta Fajta a o nejmenování docenta Ošťádala profesory," konstatoval Hájek. Doplnil, že instituce předala záležitost advokátní kanceláři a konzultuje s ní i s oběma docenty další postup. K obsahu rozhodnutí a jeho odůvodnění se škola nevyjádřila.

Podle právníka Hradu Marka Nespaly rozhodl prezident již v polovině loňského listopadu. Zeman u uměleckého historika Fajta dříve kritizoval údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala prezidentovi vadí kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nespala nyní bez dalšího uvedl, že Hrad v novém rozhodnutí tyto prohřešky "katalogizoval" a zejména poukázal na "zásadní nedostatky ve jmenovacím řízení".

Je absurdní, že prezident v právním státě nerespektuje rozhodnutí soudu a snaží se rozhodovat o tom, kdo bude nebo nebude profesorem. Nic z toho mu nepřísluší.

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) 14. ledna 2019

Odůvodnění rozhodnutí advokát komentovat prozatím nechtěl, podle něj by to bylo v tuto chvíli ve vztahu k účastníkům řízení neetické a dotaz by mělo zodpovědět ministerstvo školství, případně univerzita.

Ministerstvo ČTK potvrdilo, že prezidentovo rozhodnutí obdrželo 14. listopadu a že ho poté postoupilo univerzitě. K věci samotné se však rovněž vyjádřit nechtělo.

"Podle zákona o vysokých školách ministr školství pouze zprostředkovává podání návrhu na jmenování profesorem mezi vědeckou radou vysoké školy a prezidentem republiky a kontroluje dodržení postupů. Ministr nemůže do dalších procesních kroků vedoucích ke jmenování profesorem zasahovat nad rámec kontroly povinností," napsala mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Věc Zemanovi vrátil k dalšímu řízení loni na jaře pražský městský soud, a to na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy. Soud tehdy upozornil prezidenta na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.

31. srpna 2026 18:32

Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce

Související

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

Více souvisejících

Miloš Zeman ,  Ivan Ošťádal (akademik) ,  Jiří Fajt (ředitel NG) ,  Školství ,  Univerzita Karlova ,  prezident čr ,  ministerstvo školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce

Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšný chirurgický zákrok, během kterého mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Vatikán v úterý večer v oficiálním lékařském bulletinu potvrdil, že u jednasedmdesátiletého pontifika byla po operaci diagnostikována rakovina plic, konkrétně plicní adenokarcinom.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa čelí kritice kvůli tomu, že nevyjádřili žádné stanovisko k nedávným útokům na americké podniky na Ukrajině. Zatímco Bílý dům tlačí na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské rafinerie kvůli dopadům na americké spotřebitele, ruské rakety a drony mezitím cíleně ničí majetek amerických firem. Tato situace vyvolává značné znepokojení mezi zástupci byznysu.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí

Víkendové počasí přinese na naše území výraznou změnu, kterou ovlivní přechod studené fronty postupující od severozápadu. Zpočátku sice převládne polojasno a ráno se ojediněle tvoří mlhy, avšak během dne začne oblačnosti od severozápadu rychle přibývat.  

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy