MŠMT chystá novou vyhlášku o inkluzi. Podpora pro handicapované žáky se má zúžit

Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o inkluzi, kterou ministerstvo zveřejnilo na vládním webu. Novela by měla upravit také podmínky pro doučování. Platit by mohla od začátku příštího roku.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) připravované změny ve vzdělávání handicapovaných v běžných školách avizoval již dříve. Měly by podle něj zlepšit využití peněz i vzdělávání handicapovaných. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) nebo spolek Učitelská platforma s tím ale nesouhlasí. Podle nich je aktuální návrh k některým žákům diskriminační a znamená ve společném vzdělávání dětí krok zpět.

Podle záměru ministerstva by asistenti pedagoga měli pomáhat u žáků s lehkou či středně těžkou mentální demencí, s poruchami chování, autismem nebo více vadami. Podpora by měla cílit na zdravotní postižení, u kterých přináší efekt, zdůvodnil úřad. Podle ČOSIV a Učitelské platformy by tak ale zůstali vyloučeni například žáci s tělesným postižením, chronickým onemocněním, závažnými vadami řeči i závažnými poruchami učení, kteří nyní podle obou spolků asistenta pedagoga standardně využívají a je to pro ně přínosné. Návrh počítá navíc s tím, že by už asistenti pedagoga nepomáhali v základních uměleckých a vyšších odborných školách.

Omezení podpory na některá postižení či některé školy je podle ČOSIV v rozporu s českou legislativou i mezinárodními úmluvami, podle kterých mají mít děti se speciálními vzdělávacími potřebami právo na podporu ve všech školách bez ohledu na druh postižení. "Novela bude mít jednoznačně negativní dopad i na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a žáky cizince," řekla předsedkyně ČOSIV Klára Laurenčíková.

Jen na určitou skupinu dětí chce ministerstvo omezit také doučování poskytované speciálním pedagogem. Nárok by na něj měli mít žáci se sluchovým či zrakovým postižením, závažnými vadami řeči nebo poruchami učení. Mentálně a tělesně postižení, autisté a děti s poruchami chování by o tuto podporu přišli, ačkoli i oni podle ČOSIV potřebují nacvičovat některé dovednosti oslabené v důsledku postižení.

Navrhované změny se týkají i běžného doučování ve škole. Do budoucna by ho nemusely předepisovat pedagogicko-psychologické poradny, ale mohli by o něm rozhodovat sami ředitelé škol. Stát by jim pak na něj neposílal peníze zvlášť, ale platilo by se z toho, co jde na platy pedagogů. Ministerstvo kvůli tomu navrhlo změnu nařízení vlády, ve kterém chce doučování zahrnout do přímé pedagogické činnosti vyučujících. Úprava nařízení by měla platit od druhého pololetí aktuálního školního roku.

Úřad v této souvislosti připomněl, že stát v uplynulých letech zvyšoval rozpočet na výdělky ve školství. Průměrný výdělek učitele v prvním čtvrtletí letošního roku činil 38.951 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v ČR byla 34.077 korun. Doučování, které je nejčastějším druhem podpory znevýhodněných žáků, se tak podle něj může stát standardní součástí práce učitele.

Ministerstvo loni registrovalo zhruba 121.000 žáků se speciální podporou. V posledních letech přibylo zejména těch, kteří ji mají kvůli vývojovým poruchám učení a chování, vadám řeči nebo více vadám. Zvýšil se i počet žáků s podporou z důvodu odlišného kulturního prostředí nebo chudoby.

Vyhláška o takzvané inkluzi platí od září 2016. Už dříve se třikrát upravovala, její poslední novela je ze začátku letošního roku. Ministerstvo na začátku roku připravilo také návrh novely školského zákona, která by měla řešit sladění práce pedagogických poraden v různých krajích a více do systému zapojit sociální pracovníky. Vláda se návrhem zatím nezabývala.