Historici zpřesnili počet obětí okupace 1968

Dosavadní informace se historikům podařilo zpřesnit díky studiu dosud neznámých archivních materiálů z Česka i ze Slovenska. "Hodně životopisů se podařilo upřesnit díky spolupráci s rodinami obětí, od nich máme i fotografie i mnoho údajů o jejich životech, profesních i osobních," řekl Ivo Pejčoch při křtu nové knihy Okupace 1968 a její obět.

Poznamenal, že drtivá většina obětí zemřela v srpnu a do poloviny září 1968. Další historik Prokop Tomek poznamenal, že v prvních týdnech okupanti zastřelili přes 50 lidí.

Historici v knize uvádějí, že během prvních deseti dnů okupace zemřelo nejméně 80 Čechů a Slováků. Během září si okupace vyžádala dalších 23 obětí a v říjnu 18. Situace se zklidnila až v listopadu po přesunu okupantů do kasáren.

Oba historici se počtem zabitých Čechů a Slováků během okupace sovětských vojsk zabývali již v předchozí knize s názvem Černá kniha sovětské okupace. V ní již zvýšili počet dosud uváděných obětí do konce roku 1968 z dosud uváděných 108 na 135. Nyní toto číslo zvýšili o dva. Pejčoch předpokládá, že se již počet nebude výrazně navyšovat. Během pobytu okupačních vojsk v Československu celkem zemřelo přes 400 lidí.

V nové publikaci například uvedli, že nejstarší obětí byl legionář Antonín Abraham, kterého zabil sovětský tank v jeho 91 letech. Abraham absolvoval celou anabázi československých legionářů v Rusku, transsibiřskou magistrálu projel s obrněným vlakem Orlík. Další lidé zemřeli třeba při požáru domů na pražské Vinohradské třídě, které střelbou zapálili okupanti, nebo v Liberci, kde tank najel do podloubí jednoho z domů.

Kniha se snaží také rozkrýt pozadí smrti některých sovětských vojáků, kteří v Československu zemřeli a o kterých sovětské a ruské zdroje tvrdí, že byli zavražděni. Tomek ČTK řekl, že se jim nepodařilo žádný případ vraždy potvrdit. Při své práci porovnávali seznam, který je uveden na stránce veteránů Střední skupiny sovětských vojsk, která byla rozmístěna v Československu. "Je tam seznam 102 vojáků, kteří měli (v Československu) do podzimu 1968 zemřít," podotkl Tomek. V ruské literatuře se podle něj uvádí, že 12 jich mělo být rukou Čechů nebo Slováků zavražděno.

Některá uváděná jména se jim skutečně podařilo v archivech dohledat. "Ale jednalo se o vojáky, kteří byli třeba postřeleni vlastními kolegy při nedorozumění nebo vlivem alkoholu, byla tam celá řada nešťastných náhod a nešťastných událostí. Nenašli jsme jediný případ, který by potvrzoval to, že tu někdo skutečně zavraždil sovětského vojáka," zdůraznil Tomek.