Střídání času by mohlo do roku 2030 skončit. Pokud se jednání o něm obnoví

O víkendu se změnil čas ze zimního na letní, ručičky na hodinách ukazují o hodinu více. Změna času dvakrát za rok byla poprvé zavedena více než před sto lety, aby lidé lépe využívali denní světlo. Podle některých odborníků je ale změna v současnosti už zbytečná a lidem komplikuje život nejen zdravotními problémy. V posledních letech se proto uvažovalo o jejím zrušení, řešení je ale v nedohlednu.

Ze soboty na neděli přibylo na hodinách o hodinu více. Změna času, kterou vůbec poprvé zavedlo Německo a Rakousko-Uhersko při první světové válce v roce 1916, sloužila původně k lepšímu využití denního světla a úsporám elektřiny potřebné k večernímu osvětlení. V současné době ale podle odborníků už postrádá smysl.

Názory na střídání letního a zimního času se přitom různí. Podle výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 uvedly dvě třetiny dotázaných, že jim změna času nevyhovuje, sedm lidí z deseti by bylo pro její zrušení.

Ve stejném roce přitom vznikla první iniciativa střídání času zrušit a ponechat pouze jeden z nich. V únoru 2018 se o ni pokusila skupina poslanců Evropského parlamentu. Ten ale nakonec schválil pouze výzvu, která Evropské komisi uložila prozkoumání výhod a nevýhod střídání času a návrh řešení.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského si lidé v Evropské unii zrušení střídání času stále přejí. „Bohužel však nepanuje shoda napříč státy na tom, který čas by měl být ponechán. Převládá názor, že ten standardní, tedy zimní,“ uvedl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz a dodal, že změna času je v současné době už zbytečná. „Řada studií dokládá, že úspory energie jsou minimální. Ekonomové z České spořitelny spočítali, že se úspora rovná pouhé jedné minutě práce průměrného Čecha,“ tvrdí Zdechovský.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podalo Návrh nařízení vlády o zavedení jednotného času v letech 2022 až 2026. Podle něj je ale Česká republika v otázce úpravy střídání času vázána Evropskou legislativou, poslední jednání navíc proběhlo v prosinci 2019 a od té doby se situace neřešila. „Z dosavadního vývoje nelze ani předvídat, kdy a zda vůbec budou jednání obnovena,“ uvedla pro server EuroZprávy.cz Jaroslava Sladká z tiskového oddělení.

Česká republika na dosavadních jednáních Rady Evropské unie návrh na zrušení střídání letního a zimního času během roku podpořila. „Zároveň ale uvedla svůj postoj, že v rámci unie by měla být nastavena jednotná pravidla v používání času, například celoroční letní, zimní, popřípadě jinak stanovený, a to kvůli bezproblémovému fungování dopravy nebo vnitřního trhu Evropské unie,“ dodala Sladká.

Europoslanec Tomáš Zdechovský se zrušením střídání času souhlasí. „Věřím, že i přes aktuální průtahy ze strany některých členských státu k tomuto kroku do konce roku 2030 dojde," uvedl. Zda střídání letního a zimní času zůstane zachované, nebo se zruší, zatím však nelze určit.

Čas se mění dvakrát do roka. Ve státech Evropské unie byl v roce 1996 sjednocen začátek letního času, ten začíná vždy v noci na neděli o posledním březnovém víkendu a končí v noci na poslední říjnovou neděli. Lidé si tedy na hodinách letos posunou ručičku zase o hodinu zpět 30. října.

Související

Více souvisejících

Změna času Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy