Nenasytná pošta: Stát do ní nalije stovky milionů ročně, Sněmovna to schválila

Praha - Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu zákona o poštovních službách, podle které by Česká pošta měla dostávat kompenzace od státu. Letos by mohly činit až 700 milionů korun. V dalších letech nejvyšší možná částka postupně klesne až na 500 milionů korun ročně. Norma nyní míří do Senátu, pak ji ještě bude muset podepsat prezident.

Pošta za loňský rok požadovala od státu úhradu nákladů za poskytování základních služeb ve výši 1,755 miliardy korun. Podobnou částku podnik žádal i za rok 2013, úřad mu přiznal o miliardu méně, vyplývá z informací Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ).

Náklady České pošty na zajišťování základních služeb má podle současné právní úpravy hradit kompenzační fond, do kterého by měli přispívat všichni hráči podle svého podílu na trhu. Do fondu ale nechtějí přispívat pošta ani její konkurence. Proto přišlo ministerstvo vnitra s návrhem novely, podle které by příspěvek kompenzačního fondu nahradila platba ze státního rozpočtu.

Poslanci odmítli návrh hospodářského výboru, který obsahoval přechodné ustanovení týkající se plateb na účet pro financování základních služeb. Počítal s případy, kdy některá z poštovních firem na trhu tento poplatek dosud neuhradila a nevymohl ho z ní ani Český telekomunikační úřad. V takovém případě by úřad uhradil platbu České poště ze státního rozpočtu a dále by ji vymáhal. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s tím nesouhlasil.

Sněmovna naopak schválila pozměňovací návrh Štěpána Stupčuka (ČSSD). K novele poštovního zákona připojil změnu zákona o státním podniku. V ní zpřesňuje pravidla přeměny státních podniků, například jejich rozdělování.

Psali jsme: Pošta nabízí možnost platby kartou, zatím na třech místech  

Tento návrh ale vyvolal spor. Poslanci Petr Kudela (KDU-ČSL), Marek Benda (ODS) i Zbyněk Stanjura (ODS) ho označili za přílepek, tedy za změnu nesouvisejícího zákona. Benda varoval, že zákon s takovým přílepkem vrátí poslancům Senát nebo ho může někdo v případě napadnout u Ústavního soudu. Naopak místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip odmítl, že by šlo o přílepek, protože řeší podmínky pro postavení konkrétního podniku.

Chovanec vysvětloval, že Česká pošta potřebuje od 1. ledna příštího roku odštěpit jeden ze svých závodů, který se začlení pod ministerstvo vnitra.

ČTÚ začne zkoumat, zda je nutné zachovat povinnost České pošty poskytovat a zajišťovat základní poštovní služby v nynějším rozsahu, nebo zda jej bude možné omezit.  Jde o vůbec první přezkum v oblasti poštovních služeb. Analýza by měla být hotová nejpozději šest měsíců před koncem platnosti poštovní licence. Tu úřad České poště vydal s platností do konce roku 2017.

"ČTÚ postupuje zcela podle zákona, který mu povinnost provést přezkum ukládá. O tomto víme a v případě potřeby poskytneme ČTÚ nutnou součinnost," uvedl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Základní služby zahrnují dodání poštovních zásilek do dvou kg, poštovních balíků do deseti kg, doporučených a cenných zásilek, bezúplatné dodání poštovních zásilek do sedmi kg pro nevidomé osoby, dodání peněžní částky poštovním poukazem a služby, které musejí být zajištěny na základě závazků vyplývajících z členství České republiky ve Světové poštovní unii.

Související

Více souvisejících

Česká pošta Milan Chovanec Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

před 2 hodinami

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko

Polský premiér Donald Tusk prohlásil na středečním jednání vlády, že požár v továrně na výrobu dronů WB Electronics byl úmyslným žhářstvím a za útokem stojí s vysokou pravděpodobností Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy