Češi a finanční gramotnost? Výsledky průzkumu jsou znepokojivé

Z průzkumu dál vyplynulo, že 52 procent lidí v Česku má nízkou finanční znalost. Finanční rezervu na delší dobu mají většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci a lidé s vysokými příjmy.

V případě výpadku hlavního příjmu by lidé nejčastěji, a to v 31 procentech, hledali novou práci nebo brigádu. V 12 procentech by se snažili využít úspor, něco prodat nebo omezit výdaje. Pět procent lidí by spoléhalo na půjčku a 37 procent lidí neví, co by v takovém případě dělalo.

Rozpočet podle průzkumu nesestavuje 57 procent českých domácností, zatímco před pěti lety to bylo 48 procent domácností.

Téměř dvě třetiny Čechů se podle průzkumu nechovají ekonomicky zodpovědně. Podle ministerstva je tento fakt znepokojivý, protože za posledních pět let se tato úroveň v zásadě nezměnila.

V testu znalosti výpočtu úrokové sazby určilo výpočet správně 58 procent dotázaných. Šlo o výpočet úroků u vkladu 100 korun s dvouprocentní roční úrokovou sazbou. Odpověď neznali především důchodci a lidé s nižším vzděláním.

Strategie finančního vzdělávání je podle náměstkyně ministra financí Lenky Juroškové zaměřena především na žáky základních a středních škol. Díky nejnovějšímu průzkumu pak může revize strategie podle náměstkyně vést i k tomu, že se finanční vzdělání rozšíří na vybrané sociální skupiny dospělých, například důchodce nebo sociálně slabé.

Postavení spotřebitelů by mohl pomoci zákon o spotřebitelském úvěru, který je před schválením. Norma stanoví, že lidé by mohli splatit dluhy z půjček vesměs kdykoliv, omezily by se také sankce za pozdní splátky. Norma by navíc zvýšila odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru a rozšířila dozor České národní banky i na nebankovní poskytovatele úvěrů.