Státní dluh v roce 2018? Na financování bude potřeba víc peněz

Praha - Ministerstvo financí dnes zveřejnilo Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2018. Podle ní bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 351,6 miliardy korun. Samotný podíl státního dluhu na HDP by měl letos klesnout na 32,4 procenta HDP a v příštím roce na 31,4 procenta HDP.

Letos počítá MF podle aktualizace strategie z června s 290,9 miliardy korun na financování státního dluhu.

MF chystá plánované výdaje pokrýt emisemi státních dluhopisů převážně se splatnostmi nad pět let. Tím potvrzuje záměr prodlužovat splatnost státního dluhu. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu by tak měla letos činit minimálně 150 miliard korun. Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala MF prodá v příštím roce 250 miliard střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím trhu. "Čistá emise (tedy po očištění o objem splatných bondů) by tak dosáhla 65 miliard, také nejvíce od roku 2014," uvedl.

Letos a loni MF těžilo díky devizovým intervencím ČNB z příznivé situace na trhu se státními dluhopisy, kde prodávalo tyto cenné papíry se záporným výnosem. Investoři tedy státu platili za možnost dluhopisy pořídit.

"Strategie plně nevyužívá potenciálu, který nabízí současná mimořádná prosperita tuzemské ekonomiky. Ambicí MF i celé vlády by za aktuální ´slunečné´ makroekonomické situace mělo být snižování nejen relativní výše dluhu, v poměru k HDP, ale právě i jeho výše absolutní," uvedl hlavní ekonoma Cyrrus Lukáš Kovanda. Pozitivní naopak podle něj je, že ministerstvo bude v roce 2018 v rámci své emisní strategie usilovat o prodloužení průměrné doby do splatnosti státního dluhu.

"Pokud v průběhu roku 2018 dojde k neočekávané změně podmínek na trhu státních dluhopisů České republiky, vyhrazuje si ministerstvo možnost nové dluhopisy nevydat," uvádí materiál.

V rámci financování počítá MF příští rok mimo jiné se schodkem státního rozpočtu 50 miliard korun, splátkou tří emisí dluhopisů za 184,4 miliardy, splátkou zahraniční emise státních dluhopisů za dvě miliardy eur (zhruba 51 miliard Kč), splátkou čtyř emisí spořicích státních dluhopisů za 16,4 miliardy korun a refinancováním emisí státních pokladničních poukázek za 44 miliard korun. Úřad chce zapojit do financování i volné peníze ze souhrnných účtů státní pokladny.

Očekávané výdaje na obsluhu státního dluhu by měly příští rok stoupnout. MF čeká čisté úrokové výdaje 45,5 miliardy korun, zatímco letos MF jsou skutečné výdaje 39,4 miliardy korun. To je o 6,5 miliardy korun méně něž MF plánovalo. "Tyto uspořené prostředky mohly být využity například na zvyšování tarifů příslušníků bezpečnostních sborů, zaměstnanců v kultuře, nepedagogických pracovníků ve školství, pracovníků v sociálních službách a všem zaměstnancům ve veřejném sektoru včetně učitelů již v průběhu letošního roku," uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Podle Dřímala vzroste na konci letošního roku hodnota státního dluhu na 1623 miliard korun, meziročně tak stoupne o zhruba deset miliard korun. MF dále upozornilo, že si ponechává možnost pružné reakce na vývoj na finančních trzích.

Související

Alena Schillerová

Schillerová vrátí EET. Macinka s Lipavským jednal o Češích vězněných v zahraničí

Nová ministryně financí Alena Schillerová, která se vrátila do čela resortu, ostře kritizovala dosavadní stav hospodaření. Hned po uvedení do úřadu, které proběhlo jako první, jelikož je Ministerstvo financí nejblíže Úřadu vlády, prohlásila, že "končí umělé nadhodnocování příjmů". Resorty postupně přijímají i další členové nové vlády Andreje Babiše.

Více souvisejících

Ministerstvo financí státní dluh Alena Schillerová státní rozpočet Ekonomika

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy