Díra v rozpočtu EU: Juncker žádá vyšší příspěvky členských zemí

"Myslím, že pokud chceme mít nové politiky a nemůžeme redukovat ty staré, tak země budou muset platit víc," podotkl Juncker při příchodu na summit. Právě jeho Evropská komise chce počátkem května, také na základě dnešní premiérské a prezidentské debaty, představit první návrh podoby unijních financí pro roky 2021 až 2027.

Britský odchod z unie na jaře 2019 bude znamenat každoroční propad příjmů rozpočtu možná až o 13 miliard eur (325 miliard Kč), který - jak už dříve upozornil komisař pro rozpočet Günther Oettinger - nepůjde "zalepit" jen úsporami.

Unie chce přitom udržet či co nejméně snižovat tradiční výdaje jako je společná zemědělská politika či strukturální fondy. Navíc se hodlá soustředit i na "nové výzvy", tedy řešení migrační problematiky, na lepší ochranu vnější hranice či společnou obrannou politiku.

Český premiér Andrej Babiš řekl, že Česká republika si chce sama rozhodovat o čerpání z kohezních fondů unie. Souhlasí s tím, že na počátku musí být stanoveny podmínky čerpání, ale poté by využívání fondů mělo být věcí Prahy. "O to více, že těch peněz bude stále méně a ten rozdíl mezi příjmem a výdajem nebude až zase tak veliký," uvedl s odkazem na výpadky britských příspěvků. Prohlásil také, že s podmíněním peněz z unijních fondů stavem právního státu nemá problém, za který naopak považuje migraci a kvóty.

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová dnes zdůraznila, že rozhodnutí o velikosti budoucího víceletého rozpočtu bude politickou záležitostí. "Je třeba rozhodnout, zda zvýšit příspěvky a najít nové zdroje, nebo omezit některé starší programy," myslí si. Babiš k možnému navýšení rozpočtu řekl, že je o tom možné se bavit.

Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že s ohledem na nové výzvy, jako jsou obrana, migrace, bezpečnost a boj proti terorismu, bude tlak na podobu kohezních fondů. Podla Fica je ale nutné udržet peníze na to, co je úspěšné, což jsou právě kohezní fondy.

Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby možnému zvýšení odvodů do rozpočtu zabránil. Podobný názor zastává i jeho dánský protějšek Lars Lökke Rasmussen. Rakouský kancléř Sebastian Kurz požaduje v budoucím unijním rozpočtu výdajové škrty. "Chceme silnou Evropskou unii a zároveň chceme Evropskou unii, která je šetrná a která se snaží zeštíhlit tam, kde je to možné," řekl šéf rakouské vlády s tím, že si nepřeje neustále zvyšovat břímě na čisté plátce. "Čistí plátci již nyní mají velmi vysoké příspěvky," dodal.