Přebytek veřejných financí loni klesl na 0,89 procenta HDP

Veřejné finance poprvé vykázaly přebytek v roce 2016, kdy činil 0,72 procenta HDP. V předchozích letech končilo hospodaření vládních institucí schodkem. Loni stouply jak příjmy, tak výdaje vládního sektoru, ale nárůst výdajů byl výraznější. Příjmy se meziročně zvýšily o 8,1 procenta, zatímco výdaje o 10,1 procenta.

?„Vládní instituce hospodařily v roce 2018 s přebytkem 47,4 miliardd korun, který byl o 31,7 miliardy nižší než v předchozím roce. Dluh těchto institucí poklesl o 14,5 miliardy a míra zadlužení se snížila na 32,71 % HDP,“ sdělil Petr Musil z ČSÚ ▶️https://t.co/WVRAnknk0y

"Stav veřejných financí ČR se loni dařilo dále konsolidovat. Spíše však díky obecné ekonomické prosperitě než z důvodu úsporných opatření," komentoval čísla analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. ČR tak podle něj zůstává jednou ze zemí EU s vůbec nejnižší úrovní dluhu vládních institucí k HDP. Znatelně lépe na tom byly pouze Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.

Analytik ING Bank Jakub Seidler očekává, že mírný pokles zadlužení vůči HDP bude pokračovat i v letošním roce, opět však zejména růstem nominálního HDP a přebytky generovanými místními vládami a zdravotními pojišťovnami, které by měly udržet celkové hospodaření vlády v nepatrně kladných číslech. Samotný státní rozpočet bude vykazovat podstatně horších výsledků než v minulých letech, a to kvůli kombinaci dvouciferně rostoucích výdajů a pomaleji rostoucích daňových příjmů z titulu ekonomického zpomalení, dodal.

V roce 2018 vzrostly všechny druhy příjmů vládních institucí. Nejvíce stouply podle ČSÚ sociální příspěvky, a to o 74,3 miliardy, což představovalo růst o rovných osm procent. Z výdajů stouply nejvíce náhrady vyplácené zaměstnancům. Jejich objem narostl o 58,8 miliardy, což představovalo zvýšení o 12,7 procenta.

Přebytek hospodaření loni poklesl u ústředních i místních vládních institucí. U ústředních institucí se snížil meziročně o 17 miliard korun na 12 miliard a u místních institucí o 22,9 miliardy na 19 miliard. Vzrostl naopak přebytek hospodaření fondů sociálního zabezpečení, a to o 8,2 miliardy korun na 16,4 miliardy.

Zadlužení vládních institucí v posledních letech vytrvale klesá. Třeba v roce 2015 dosahovalo zhruba dvou pětin HDP. V loňském roce se dluh meziročně snížil o 14,5 miliardy korun na 1,735 bilionu, což odpovídá zhruba třetině HDP. V roce 2017 odpovídal dluh 34,66 procenta HDP. Poklesl objem vydaných dluhopisů, zejména krátkodobých, ale stoupl objem přijatých půjček.

Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se hospodaření vládních institucí propadlo do schodku 9,8 miliardy korun, což představuje 0,70 procenta HDP. Čtvrtletní saldo hospodaření vládních institucí spadlo do deficitu poprvé od konce roku 2016. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 bylo naopak v přebytku, který tehdy činil 2,2 miliardy, což odpovídalo 0,17 procenta HDP.

"Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 12 miliard korun z důvodu pomalejšího růstu příjmů než výdajů," popsal vývoj ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Petr Musil. Příjmy vládního sektoru stouply ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 8,4 procenta, zatímco výdaje vzrostly o 10,7 procenta. K růstu výdajů podle statistiků nejvíce přispěl růst objemu investičních výdajů, který dosáhl 39,1 procenta.