Smrt při práci: V ČR výrazně přibylo tragických úrazů. Kde číhá největší nebezpečí?

"Ve firmách jsou dvě nejohroženější skupiny zaměstnanců. Polovinu všech pracovních úrazů mají rizik neznalí nováčci, za které považujeme zaměstnance do dvou let od nástupu do zaměstnání. Hned na druhém místě jsou mazáci s pocitem neohroženosti a silní rutinéři s více než 20 lety praxe," uvedl školitel bezpečnosti práce Petr Kaňka z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.

Nejčetnější formou smrtelného pracovního úrazu je pád zaměstnance z výšky, zejména kvůli propadnutí nebo sklouznutí ze střešní plochy. Nejčastější příčinou úrazu bývá špatně vyhodnocené riziko při práci. Nejvíce opakovanou chybou firem je slabé proškolování zaměstnanců a intuitivní přístup k bezpečnosti práce. Je běžné, že lidé nevědí, jak správně používat výškařské vybavení nebo jim dokonce úplně chybí, upozornil Lubomír Winkler z Ardon Safety, jež se zabývá analýzou rizik na pracovišti.

Pracovník by se měl vždy jistit bezpečnostním postrojem s postranními oky, na která může zavěsit třeba kýbl s materiálem nebo nářadí. "V praxi používáme pouze certifikované jistící prostředky speciálně určené pro práci ve výškách, vedle postroje také chráničku na lano nebo slaňovací brzdu," doplnil Lukáš Šrotíř z Visime.cz, který se zabývá výškovými pracemi bez použití plošin, jeřábů či lešení.

Smrtelnými úrazy jsou ohrožení také zaměstnanci průmyslových firem, kteří pracují v uzavřených nádržích a dalších stísněných prostorách. Největším nebezpečím je výbuch a otrava jedovatými výpary. Lidé umírají i při zachraňování svých kolegů, když to dělají bez patřičného vybavení a správných postupů. Tímto způsobem se stane 40 procent smrtelných případů. "Zatímco například v USA existují speciální bezpečnostní standardy pro tuto práci i záchranné operace v těchto podmínkách, v Česku potřebnou legislativu a nic podobného nemáme," připomněl Winkler.

Odškodnění za pracovní úrazy včetně smrtelných hradí pojišťovny, ale náklady může nést i zaměstnavatel. Jde o případy, kdy prokazatelně došlo k pochybení firmy, která nezajistila bezpečné pracovní podmínky. Pozůstalí se mohou v rámci civilních žalob domáhat vysokého odškodnění kvůli smrtelným úrazům svých bližních.

Vysouzená suma za každý takový případ se může podle Kaňky vyšplhat až na deset milionů korun, což je částka, na kterou oceňuje život metodika nejvyššího soudu. Pokud se prokáže přímé zavinění zaměstnavatele, mohou po něm pojišťovny zpětně žádat proplacení veškerých náhrad spojených se smrtelnými pracovními úrazy, což může být pro některé firmy i likvidační, uzavřel.