Vládní dluh ČR stoupl o 4,7 miliardy

"Saldo hospodaření vládních institucí skončilo v prvním čtvrtletí letošního roku ve schodku 2,3 miliardy korun. Ústřední vládní instituce hospodařily s deficitem 26,1 miliardy korun, zatímco místní vládní instituce dosáhly přebytku 20,4 miliardy korun," uvedl ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Petr Musil.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je příznivé, že se navzdory zápornému saldu veřejných rozpočtů daří snižovat celkový veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu. "Pokles veřejného dluhu v poměru k HDP je dán výhradně vyšším výkonem ekonomiky, tedy vyšším HDP, zatímco rostoucí dluh sám sobě naopak zvyšuje uvedený procentní podíl," uvedl analytik.

Celkové příjmy vládní institucí vzrostly meziročně o 8,3 procenta. Podle ČSÚ se na tom podílely zejména sociální příspěvky, které se zvýšily o více než osm procent na 217,6 miliardy Kč. Daně z důchodů dosáhly 103,6 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 10,4 procenta. Kapitálové transfery rostly o 56 procent na 7,6 miliardy a běžné transfery o 19,2 procenta na 12 miliard korun.

Výdaje vládních institucí byly meziročně vyšší o 9,1 procenta. "K růstu výdajů nejvíce přispěl růst objemu vyplacených běžných transferů (+33,0 procent na 33,9 mld. Kč) zejména z důvodu vyšších odvodů vlastních zdrojů do rozpočtu EU," uvedli statistici. Investiční výdaje rostly o 15,7 procenta na 50,7 miliardy Kč, náhrady zaměstnancům o 9,6 procenta na 136,6 miliardy Kč a vyplacené sociální dávky o 7,4 procenta na 169,3 miliardy korun.

"Schodkové celkové hospodaření veřejných rozpočtů plyne z toho, že jejich rostoucí příjmy, zejména ve formě přijatých daní a sociálních odvodů, nejsou s to plně pokrýt taktéž rostoucí výdaje," uvedl Kovanda.

Meziroční nárůst dluhu byl způsoben přijatými půjčkami, naopak hodnota emitovaných dluhových cenných papírů poklesla o procento.

Česká republika nadále patří k zemím s nejnižší úrovní dluhu v poměru k HDP v Evropské unii. Výrazněji ji předčí pouze Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. "Více než stomiliardový nárůst veřejného dluhu v období od letošního ledna do letošního března je však varovný. Zvláště s přihlédnutím k tomu, že tuzemská ekonomika zpomaluje," dodal Kovanda.